Olga Lomová: Prezident patří ke starší generaci, možná proto má na vztah s Čínou technokratický pohled

12. březen 2019

Sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová působí jako pedagožka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a předává své hluboké vědomosti o Číně studentům více než 30 let. „Lidé se někdy diví, že studuji čínskou kulturu a přitom kritizuji Čínu. Není to ale takto jednoduché,“ říká.

„Myslím, že studovat něco takového, jako je čínská civilizace v jejích tradičních projevech i v její bolestné cestě k modernizaci, která probíhá posledních 100 let, je skutečně nepěkné. Je to proces plný násilí, tápání a omylů a velkého utrpení velkého množství lidí,“ dodává odbornice.

Sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová se specializuje na literaturu, zejména poezii, čínského raného středověku. Vystudovala sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1988 vyučuje v Ústavu Dálného východu na FF UK. Vede Ústav Dálného východu, je ředitelkou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě. Věnuje se publicistice, píše mimo jiné do Respektu.

Studium čínské kultury je podle ní právě proto obohacující. „Neměli bychom zapomínat, že čínská civilizace byla velmi rozvinutá, než ji na konci 19. století rozložila jiná cesta lidské civilizace. Je pro nás zajímavé sledovat, jaké možnosti člověk mohl rozvinout. Je to cesta k lepšímu pochopení nás samých,“ uvádí.  

Panu prezidentovi nepřijde ani brutální násilí jako rozhodující věc, pokud je na druhé straně jakýsi rozvoj a pokrok.
Olga Lomová

Víra ve spravedlnost

Lomová přemýšlí i nad silnými prvky svého vztahu k Čínské lidové republice a jejím obyvatelům. „Dojímá mě statečnost čínských lidí. Statečnost a víra ve spravedlnost. Právě ty hodnoty, nad kterými my někdy ohrnujeme nos. Jako například lidská práva, o kterých často říkáme, že jsou to jen řeči a nás to nezajímá. Zatímco u nich je zvláštní poctivost k těmto hodnotám. A to je něco, co mě nejenže dojímá, ale dokonce se někdy za nás i stydím. A nemluvím o disidentech, ale o obyčejných lidech,“ uvádí a podotýká:

Nevěděla jsem, jestli jde o literaturu, nebo o politiku, říká o své návštěvě Číny Galina Miklínová

Galina Miklínová, režisérka, výtvarnice animovaných filmů a ilustrátorka

Rodinný animovaný film Lichožrouti vznikal sedm let a jeho výtvarnice a režisérka Galina Miklínová s ním sklízí úspěchy po celém světě. „V Americe mě zasáhla srdečnost, o které se v Evropě říká, že je hraná. Mně v ní ale bylo velmi dobře,“ říká o své cestě do Spojených států host páteční Osobnosti Plus.

„Čína je obrovská a jsou tam obrovské sociální rozdíly. Také tam jsou obrovské rozdíly v životních podmínkách na venkově a ve městech a každá sociální skupina má trochu jiné cíle. Třeba individuální svobody jedince mohou být v různé míře akcentované v různých prostředích, ale smysl pro spravedlnost a touha po ní jsou pro ně společné.“

Lobbistické zájmy

Sinoložka se v souvislosti s přátelským vztahem hlavy státu k čínskému protějšku vyjadřuje také k osobnosti Miloše Zemana. „Těžko se to komentuje, protože nemůžete říkat, co si druzí myslí, to prostě nevíte. Zvenčí se mi to ale jeví tak, že pan prezident, možná i proto, že patří ke starší generaci, má velmi technokratický pohled na věc. Nejspíš si skutečně myslí, že je to správné, že to je způsob, jak rozvíjet společnost.“

Domnívá se přitom, že je Zeman nepříliš informovaný. „Respektive si myslím, že je informovaný neadekvátním způsobem a jak se zdá, nepřijde mu i brutální násilí jako rozhodující věc, pokud je na druhé straně jakýsi rozvoj a pokrok. To je už věc toho, jakými poradci se prezident obklopil. Tam už jsou zjevně vidět lobbistické zájmy,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s významnou českou sinoložkou. Olga Lomová ještě vysvětlí, jak vypadala ve skutečnosti kulturní revoluce v Číně mezi lety 1966 a 1969.

autoři: Barbora Tachecí , kte
Spustit audio

Související