Ruczaj: Polská „kocovina“? Kyjev ví, že Polsko bude vždy na jeho straně, jsou tu ale třecí plochy
Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.
Pro polskou společnost představovaly první měsíce ruské války na Ukrajině výrazný mezník srovnatelný s klíčovými dějinnými událostmi. V pomoci Ukrajině se výrazně angažoval nejen stát, ale i společnost.
Čtěte také
„Mluví se o tom, že zhruba 75 procent Poláků se nějakým způsobem podílelo na pomoci Ukrajině. Bohužel tato emoční vzplanutí pak mají i kocovinu,“ přibližuje politolog v pořadu Osobnost Plus momentální náladu polské společnosti.
Často zmiňovaným problémem je v Polsku styl ukrajinské diplomacie vůči Varšavě. Podle Ruczaje jsou problémy polsko-ukrajinských vztahů jsodva a stále stejné. Jeden se dotýká historické otázky související s Volyňským masakrem, který vztahy obou zemí zatěžuje dodnes.
Čtěte také
„Na polské straně funguje přesvědčení, že Ukrajina není dostatečně konstruktivní v reakci na polskou potřebu tato stará témata definitivně uzavřít,“ všímá si politolog a poukazuje na druhý problém, který podle něj bude přetrvávat:
„To jsou bohužel určitá ekonomická pnutí, která souvisí se vstupem Ukrajiny na společenský evropský trh.“
„Spřízněnost osudu“
V souvislosti s napjatými vztahy mezi Kyjevem a Varšavou si Ruczaj všímá ještě jedné společenské nálady. „Myslím, že je tu dlouhodobý pocit spřízněnosti osudu,“ zamýšlí se.
„To, že v základním geopolitickém dělení, které máme teď v tuto chvíli ve střední Evropě, Poláci a Ukrajinci stojí na stejné straně barikády.“
Čtěte také
Na jedné straně se tak v posledních letech posílilo vzájemné pochopení obou zemí, historické a ekonomické „třecí plochy“ to ale nezastíní, upozorňuje Ruczaj.
Připomíná, že pro Poláky poslední dekáda, do velké míry spojená s vládou konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), znamenala ekonomický růst a zbohatli. To se podle politologa podepsalo i v prezidentských volbách, v nichž těsně zvítězil Karol Nawrocki, kandidát PiS.
„Domnívám se, že získané sebevědomí společnosti částečně přispělo k tomu, že přestal platit starý mýtus kopírování západní Evropy jakožto jediného zdroje, jediné cesty k vysněnému úspěchu,“ dodává Ruczaj.
Jak podle něj česká média pokrývala prezidentské volby v Polsku a co ho naštvalo? Byla očekávání Polska nerealistická? A proč nechtějí Poláci kopírovat západní Evropu? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
