Ruczaj: Polská „kocovina“? Kyjev ví, že Polsko bude vždy na jeho straně, jsou tu ale třecí plochy

Pro polskou společnost představovaly první měsíce ruské války na Ukrajině výrazný mezník srovnatelný s klíčovými dějinnými událostmi. V pomoci Ukrajině se výrazně angažoval nejen stát, ale i společnost.

Čtěte také

Pokud budou Rusové pokračovat v agresi, bude Polsko první, obává se polský vyslanec při NATO Szatkowski

„Mluví se o tom, že zhruba 75 procent Poláků se nějakým způsobem podílelo na pomoci Ukrajině. Bohužel tato emoční vzplanutí pak mají i kocovinu,“ přibližuje politolog v pořadu Osobnost Plus momentální náladu polské společnosti.

Často zmiňovaným problémem je v Polsku styl ukrajinské diplomacie vůči Varšavě. Podle Ruczaje jsou problémy polsko-ukrajinských vztahů jsodva a stále stejné. Jeden se dotýká historické otázky související s Volyňským masakrem, který vztahy obou zemí zatěžuje dodnes.

Čtěte také

Volyňsko-haličský masakr byl dílem racionálně uvažujících lidí, říká v knize Volyň 1943 polský historik Grzegorz Motyka

„Na polské straně funguje přesvědčení, že Ukrajina není dostatečně konstruktivní v reakci na polskou potřebu tato stará témata definitivně uzavřít,“ všímá si politolog a poukazuje na druhý problém, který podle něj bude přetrvávat:

„To jsou bohužel určitá ekonomická pnutí, která souvisí se vstupem Ukrajiny na společenský evropský trh.“

„Spřízněnost osudu“

V souvislosti s napjatými vztahy mezi Kyjevem a Varšavou si Ruczaj všímá ještě jedné společenské nálady. „Myslím, že je tu dlouhodobý pocit spřízněnosti osudu,“ zamýšlí se.

„To, že v základním geopolitickém dělení, které máme teď v tuto chvíli ve střední Evropě, Poláci a Ukrajinci stojí na stejné straně barikády.“

Čtěte také

Polsku se povedl civilizační skok, chválí Palata. Ruczaj: Víme, že okno příležitostí nebude pořád

Na jedné straně se tak v posledních letech posílilo vzájemné pochopení obou zemí, historické a ekonomické „třecí plochy“ to ale nezastíní, upozorňuje Ruczaj.

Připomíná, že pro Poláky poslední dekáda, do velké míry spojená s vládou konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), znamenala ekonomický růst a zbohatli. To se podle politologa podepsalo i v prezidentských volbách, v nichž těsně zvítězil Karol Nawrocki, kandidát PiS.

„Domnívám se, že získané sebevědomí společnosti částečně přispělo k tomu, že přestal platit starý mýtus kopírování západní Evropy jakožto jediného zdroje, jediné cesty k vysněnému úspěchu,“ dodává Ruczaj.

Jak podle něj česká média pokrývala prezidentské volby v Polsku a co ho naštvalo? Byla očekávání Polska nerealistická? A proč nechtějí Poláci kopírovat západní Evropu? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.