Čína se bojí, že Hongkong nakazí demokracií celou zemi, hodnotí kroky Pekingu sinoložka Lomová
Čína chce změnit volební systém v Hongkongu. Volební komise by měla mít právo vybírat kandidáty, přičemž hlavním kritériem bude „vlastenectví“. V tomto ohledu ale dochází k manipulaci veřejným míněním, vysvětluje Olga Lomová z Katedry sinologie při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Peking totiž spojuje sounáležitost s Čínou se sounáležitostí s Komunistickou stranou Číny. „V tom případě skutečně velké množství lidí v Hongkongu nejsou v pekingské perspektivě vlastenci.“
V Čínské lidové republice aktuálně fungují dva systémy, protože mezinárodní úmluva z 90. let zaručila Hongkongu jistou míru nezávislosti. „Od roku 1997 existoval právní rámec, který dával Hongkongu v mezinárodním společenství status území s velkými svobodami a potenciálem pro byznys,“ připomíná sinoložka.
Podle ní tak Čína dnes svým přístupem porušuje mezinárodní úmluvu a zákony.
Takové vyjádření ale mírní Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie a exministr zahraniční. Není to porušení mezinárodního práva, protože dokument z 90. let je jen deklarací, tvrdí: „Jiná otázka je mravní a politická. Ale striktně právně žádné mezinárodní právo porušováno není.“
Omezování Hongkongu pramení z obavy o vedoucí pozici komunistické strany, domnívá se Lomová: „Cítí se totiž být ohrožena tím, že v Hongkongu existují demokratické svobody, že na nich lidé čím dál víc lpí a že by se odtamtud nákaza demokracií mohla přenést do celé Číny.“
A odbornice na Čínu také upozorňuje, že obvinění bezmála padesátky lidí ze spiknutí za účelem rozvracení země, k němuž došlo na konci února, se netýká jen aktivistů: „Byli to i političtí zastupitelé. Jedná se o snahu zlikvidovat demokratickou opozici.“
Britští politici zasáhnou
Politický geograf Bořivoj Hnízdo z Katedry anglofonních studií při Metropolitní univerzitě Praha je přesvědčen, že Britové nenechají jednání Pekingu bez odezvy.
Olga Lomová, Katedra sinologie při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Bořivoj Hnízdo, Katedra anglofonních studií při Metropolitní univerzitě Praha
Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie
„Významně do dění zasahují udělením britského zámořského pasu – nejdříve ho britská konzervativní strana rozšířila na všechny ty, co se narodili v Hongkongu před rokem 1997. A v poslední době to dokonce rozšířila na všechny, kteří jsou v Hongkongu déle než šest let.“
Tento zámořský pas se tak týká více než pěti milionů osob a dá se proto očekávat vlna migrace do Velké Británie. „Mohou to být statisíce lidí,“ myslí si Hnízdo.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.
Související
-
Nejaktivněji kulturní diplomacii dělá Čína a Arabové. Češi jsou střední hráči, zní z Českého centra
Kulturní diplomacie se od počátečního vysílání umělců a výstav do zahraničí postupně rozšířila i na aktivity ve vzdělávání, vědě, urbanismu nebo ekologii.
-
Bude se Čína zodpovídat za rozšíření covidu-19? Vyhnuli bychom se tím další pandemii, říká aktivista
Čína se musí zodpovídat za rozšíření covidu-19 do celého světa. Na nezávislém serveru Hong Kong Free Press k tomu vyzývá lidskoprávní aktivista David Kilgour.
-
Čína nedodržuje ani vlastní zákony, je nepochopitelné, že jí Evropa věří, diví se sinoložka Lomová
„V Číně nepřipadá v úvahu, aby se řešily výhradně ekonomické otázky a nehledělo se na politiku. Všechna rozhodnutí jsou podřízena politickým potřebám,“ říká Olga Lomová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
