Čína nedodržuje ani vlastní zákony, je nepochopitelné, že jí Evropa věří, diví se sinoložka Lomová

11. leden 2021

Hongkongská policie začátkem ledna provedla dosud největší zátah na představitele demokratické opozice, s odvoláním na zákon o státní bezpečnosti zadržela více než padesátku kandidátů a organizátorů neformálních voleb v loňském roce. „Nejde o to, jestli je zatčeno deset nebo padesát lidí, ale o to, že se to stupňuje a dochází k zastrašování obyvatel Hongkongu,“ říká sinoložka Olga Lomová.

0:00
/
0:00

Jde podle ní o vyústění trendu, který začal ihned po přijetí zákona o státní bezpečnosti. Ten správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila za zcela normální záležitost namířenou proti jednotlivcům destruujícím právní řád.

Čtěte také

Ve skutečnosti ale bylo od začátku jasné, že represe zasáhnou širší skupinu lidí a že budou v rozporu s hongkongskými zákony a ústavou, která zaručuje demokratické svobody. Za vším je prý snaha dosáhnout toho, aby se lidé báli využívat svá práva a nemohlo se stát, aby opozice znovu vyhrála volby.

„Když žijete v permanentním strachu a nejistotě, co vás může postihnout, do toho pokračují problémy s koronavirem a opoziční zastupitelé jsou zatýkáni, tak logicky musí dříve nebo později dojít k tomu, že obyvatelé Hongkongu ztratí vůli a odvahu prosazovat svá přání,“ podotýká Lomová.

Volby se původně měly konat loni, s odvoláním na pandemii koronaviru se ale budou konat až letos. „Samo to odložení voleb naznačuje, že cílem bylo mezitím implementovat zákon o státní bezpečnosti a vytvořit úplně jinou atmosféru oproti loňským demonstracím, kdy obrovské množství lidí vycházelo do ulic a dožadovalo se svých práv,“ míní sinoložka z Karlovy univerzity.

Proč věříme Číně?

Perzekuce pokračuje i v pevninské Číně. Například bývalá právnička a aktivistka Čang Čan, která přinášela svědectví z Wu-chanu, odkud se v roce 2019 začal šířit koronavirus, je na tom po půlročním věznění zdravotně i psychicky velmi špatně.

„Případ Čang Čan ukazuje, že pro Čínskou lidovou republiku zákony neplatí. Způsob jejího zatčení, obvinění a odsouzení dokládá, že čínské úřady se vůbec nenamáhají s dodržováním zákonů, které samy přijmou,“ tvrdí Lomová.

Čtěte také

Popisuje, že aktivistka byla od loňského května nezvěstná, teprve v listopadu začala být souzena a před koncem roku padl rozsudek. „Připadá mi naprosto šokující, že Evropská komise, když jednala o investiční dohodě, ve světle tohoto zjevného bezpráví alespoň nepozastavila rozhodnutí,“ doplňuje sinoložka.

Podivuje se nad tím, že evropští představitelé důvěřují státu, který nedodržuje své zákony a závazky, například i pokud jde o dohodu o předání Hongkongu podle principu jedna země, dva systémy: „Je absolutně nepochopitelné, že Evropská komise v důvěře jedná s Čínou.“

„Zaměřujeme se na ekonomické otázky, ostatní budeme řešit jinde, s jinými experty, za jiné situace. Jenže ty věci jsou propojené. V Číně to všechno propojené je, nepřipadá v úvahu, aby se řešily výhradně ekonomické otázky a nehledělo se na politiku. Všechna rozhodnutí jsou podřízena politickým potřebám,“ dodává.

Kdyby Komunistická strana Číny skutečně chtěla zrušit nucenou práci, tak to může udělat téměř ze dne na den.
Olga Lomová

Evropští představitelé tvrdí, že Čína se ve smlouvě zavázala ustoupit od využívání nucené práce a převýchovných táborů pro Ujgury a další etnické menšiny. Lze se na to spolehnout?

„Ne. A je v tom zase lhostejnost ke skutečnosti. Kdyby Komunistická strana Číny skutečně chtěla zrušit nucenou práci, tak to může udělat téměř ze dne na den. Není důvod, aby probíhal nějaký dlouhý proces,“ upozorňuje Lomová.

Projevuje se vliv Číny i na českých a evropských univerzitách? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart

Související