Pokud čínská vláda nezvládne koronavirus, může to znamenat její konec, odhaduje novinář Etzler

Účastníci veřejné debaty Českého rozhlasu Plus debatovali o budoucnosti Číny

Čína v posledních desetiletích předvedla největší ekonomický pokrok v historii. Může její růst trvat donekonečna? Nebo narazil na své hranice a země stojí před zásadním úkolem proměny svého hospodářství? I na tyto otázky hledali odpovědi hosté další z debat Českého rozhlasu Plus.

0:00
/
0:00

„To, co se Číně povedlo, se nepodařilo žádné jiné ekonomice světa. Ale celý úspěch stál na tom, že vyráběli naše boty a oblečení a prodávali ho na západ za levné peníze,“ vysvětluje podstatu rozvoje čínské ekonomiky novinář a bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler.

„Vyrostli na manufakturním hospodářství. Dneska cítí potřeba restrukturalizace svého průmyslu. Rádi by se stali světovým inovátorem. Na to ale v Číně chybí svobodná akademická debata,“ dodává.

Přesto je Čína v současnosti alespoň z pohledu čísel úspěšnou ekonomikou. „Pokud na začátku milénia byli na 12 % amerického hrubého domácího produktu, dnes je to 72 %. A podle ekonomů se brzy dostanou na 90 %,“ připomíná tvrdá data Petr Nečas, bývalý český premiér a v současnosti prezident New Silk Road Infrastructure Development & Technology.

S ním v zásadě souhlasí i analytička Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková: „Čína má největší počet patentových přihlášek na světě. Patentováno je ale jen zhruba 30 % z nich. Přesto řada západních zemí v oblasti inovací s Čínou spolupracuje. Krásným příkladem je společnost Xiaomi, která má dneska téměř dvě stovky patentů. A některé z nich využívá i Apple.“

Křehké vztahy

„Jednou z důležitých podmínek čínského růstu bylo i to, že si Číňané uvědomili, jak důležité je alespoň v desetiletých cyklech obměňovat vrchní politické funkcionáře. To ale skončilo se současným prezidentem Si Ťin-pchingem,“ říká Michael Romancov, politický geograf Univerzity Karlovy.

Podle některých pozorovatelů Si Ťin-pching soustředí moc podobně jako v minulosti Mao Ce-tung. „Čínská komunistická strana tím ztrácí vnitřní dynamiku. A to se v budoucnu může ukázat jako klíčové pro její další přežití,“ hodnotí Romancov.

Podobně vidí situaci také Tomáš Etzler, který v Číně strávil 7 let: „Podle čínských politologů stačí jediná situace, kterou vláda v zemi nezvládne, a celý režim padne. Lidé okamžitě vyjdou do ulic a může dojít k lidovému povstání.“

Takovou situací se může stát například aktuální epidemie koronaviru. „Za rozsah, s jakým se koronavirus rozšířil, může čínská komunistická strana. Někteří lékaři na nemoc upozorňovali mnohem dříve. Ale byli umlčováni. A protože lokální vláda čekala na instrukce z Pekingu, v době počátku šíření nemoci ztratili lékaři klíčové čtyři týdny. Během nich se koronavirus mohl nekontrolovaně rozšířit,“ připomíná Etlzer.

Z očí do očí

Jakým způsobem se postavit k obchodování s Čínou a jak moc při byznysu řešit také nedodržování lidských práv? Tyto otázky v posledních letech rezonují nejen v české společnosti.

„U nás se debata o obchodu s Čínou zbytečně vyhrocuje – buď jste pro, nebo proti. Je těžké zaujmout nějakou středovou pozici,“ říká Alice Rezková a dodává: „My si myslíme, že se můžeme čínského vlivu zbavit. Že když tady nebudeme mít čínské investory, tak tady nebudeme mít ani čínský vliv, ale tohle je globálnější otázka. Není to jenom o investicích.“

S obchodováním s Čínou souhlasí i Tomáš Eztler. Výhrady má ale ke způsobu, jakým s ní politici v současnosti jednají: „Není v zájmu žádné země na světě Čínu ignorovat. Musíme s nimi ale jednat jako rovný s rovným. Když jednáte s Číňany, neměli byste se nikdy klanět a chovat se jako vazalové. Čína rozumí síle. A nemluvíme tady o vojenské síle, ale o síle jednání. Číňané opovrhují lidmi, kteří jsou servilní a kteří se snaží posluhovat. Bohužel to je přesně to, co dělá prezident Zeman.“

Poslechněte si celou veřejnou debatu Českého rozhlasu Plus a dozvíte se mimo jiné také to, jestli se Čína někdy stane skutečnou supervelmocí, v čem chování čínských představitelů v Africe připomíná koloniální mocnosti 19. století nebo jaký je rozdíl mezi cestami do Číny v podání Angely Merkelové a Miloše Zemana.

Hosté:

Alice Rezková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky
Tomáš Etzler, novinář, někdejší válečný zpravodaj CNN, bývalý zpravodaj ČT v Číně
Petr Nečas, expremiér, prezident New Silk Road Infrastructure Development & Technology
Michael Romancov, politický geograf FSV UK
Jan Hebnar, bývalý diplomat v Číně, podnikatel a konzultant

Odebírat podcast

autoři: Michael Rozsypal, Ondřej Skácel|zdroj: Český rozhlas

Související