Petr Holub: Koronavirus připomněl, jak dramaticky se mění Čína

Veřejnost, minimálně v zemích vzdálených od Číny, uklidňujícím datům příliš nevěří a to dosud dává možnost šířit paniku o budoucím rozšíření nemoci. Ovšem člověk také může údaje čínských vědců využít k první předběžné bilanci. Jednoduché srovnání ukazuje, že epidemie známá pod označením SARS, kterou způsobil obdobný koronavirus na přelomu let 2002 a 2003, nakazila osm tisíc lidí, ze kterých každý desátý zemřel.

Čtěte také

Co tě nezabije, to tě posílí. Boj s epidemií nového koronaviru otevírá cestu ke vzniku ‚Číny 2.0‘

Nový koronavirus už stihl nakazit desetkrát víc lidí, to je dáno tím, že se šíří stejně snadno jako běžné chřipkové viry. Počet obětí je zatím přes dva tisíce. Z toho zase vyplývá, že nakažených umírá na tuto nemoc méně než v případě SARS, zhruba každý čtyřicátý.

Další srovnání nabízí prasečí chřipka z let 2009 a 2010. Tou se nakazilo nesrovnatelně víc lidí, kteří se počítali na miliony, z toho jich zemřelo 25 tisíc. Snadněji se šířila, v jednotlivých případech ale nebyla tak nebezpečná jako nemoc způsobená novým koronavirem. Přesto třeba v Česku zemřel každý dvacátý ze dvou tisíc nakažených.

Současná epidemie se tedy nevymyká z jiných případů známých v tomto století. Nesmíme ale zapomínat, že dnes jde o velmi předběžnou bilanci spoléhající, že se rozšiřování viru v Číně podařilo zastavit.

Co na to ekonomika

V každém případě je možné ze zkušenosti s novým koronavirem hledat obecnější závěry, zvláště v souvislosti s ekonomikou. Není pochyb, že epidemie a snaha ji potřít ochromila čínskou ekonomiku a že to bude mít dopad na hospodářský růst v Americe, a zvláště pak v Evropě. Z finanční krize po roce 2008 se Evropa vyexportovala a prioritním odbytištěm jejích výrobků se tehdy stala Čína.

Čtěte také

Koronavirus čínskou ekonomikou nezlomí, uklidňuje státní tisková agentura Nová Čína

To mohlo delší dobu fungovat jen za předpokladu, že Čína poroste stejným tempem jako dosud. Ovšem nutno přiznat, že tamní vzestup narazil na své hranice už někdy před třemi, možná čtyřmi lety.

Čínský růst závisí na mezinárodním obchodu a expanzi čínských investic do jiných světadílů. Ovšem nástup asijského kapitálu způsobil obavy v řadě vyspělých zemí v čele s Amerikou, která začala stavět bariéry obchodu s Čínou a mezinárodnímu obchodu obecně.

Jak dokazují experti francouzské společnosti Natixis, po roce 2017 už čínské importy klesají a zároveň klesá tamní poptávka po průmyslovém zboží, včetně aut. Jako kdyby se největší asijská ekonomika i společnost dostaly na novou hospodářskou úroveň, se kterou si úplně neví rady, ať už jde o organizaci obchodu, výroby, nebo z toho vyplývajících mezinárodních vztahů. Právě o tom vypovídá vznik nové epidemie.

Nová Čína

V bohatých městech žije příliš mnoho lidí, neodpovídají tomu hygienické podmínky ani zdravotní péče. Čína musí překonat epidemii, zároveň se však musí vyrovnat s tím, co ji způsobilo, tedy s aktuálním stavem společnosti. Možná se ukazuje, že už není možné řídit zemi z jednoho centra, možná jde jen o to vybudovat nový a efektivnější systém centrálního řízení.

Petr Holub|foto: Tomáš Roček,Český rozhlas

Nejrychleji rostoucí asijská ekonomika se musí vyrovnat s vnitřními potížemi a okolním světem se teď nebude nějakou dobu zabývat. To je poměrně jasné sdělení, které podtrhly zprávy o novém koronaviru. Z této krize vyjde nějaká úplně nová Čína, možná víc uzavřená vůči světu, a s tím se budou muset všechny ostatní země vyrovnat – v první řadě v ekonomickém ohledu.

Autor je komentátor serveru Echo24