Koronavirus čínskou ekonomikou nezlomí, uklidňuje státní tisková agentura Nová Čína

Ulice Pekingu - a billboard velebící úspěchy prezidenta Si Ťin-pchinga.

Čínská ekonomika se epidemie koronaviru nemusí obávat. Alespoň to tvrdí redakční komentář státní tiskové agentury Nová Čína. Podle editorialu obávaná nákaza čínskou ekonomiku nezlomí. Hospodářství je totiž oproti minulosti větší a díky více zdrojům a pevnější struktuře také odolnější.

Nová Čína se odvolává na vystoupení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho nedávný projev prý posílil důvěru v to, že druhá největší světová ekonomika vyjde z příběhu epidemie koronaviru silnější, odolnější, s větším potenciálem a bohatší.

Pekingský lídr také ujistil, že základy dlouhodobého hospodářského rozvoje Číny zůstávají stejné a že dopad epidemie na ekonomiku je jen krátkodobý. Zároveň ale prezident Si musel reagovat na tlak, kterému čínská ekonomika čelí. Kvůli epidemii a vyhlášené karanténě už musely pozastavit výrobu některé továrny, jiné svůj provoz omezily. A poklesly také výdaje čínských spotřebitelů.

Čínské vedení teď předpokládá, že se epidemie a příslušná zdravotní opatření na hospodářství země určitým negativním dopadem projeví, zároveň je ale prý ekonomika v takovém stavu, že se s těmito výzvami dokáže vypořádat.

Agentura Nová Čína v této souvislosti poukazuje na statistická data. Ta ukazují, že v roce 2003, kdy vypukla epidemie jiného koronaviru SARS, dosahoval čínský hrubý domácí produkt méně než 14 bilionů jüanů, tedy asi 2 bilionů amerických dolarů. Dnes je HDP Číny téměř osminásobný, když narostl na bezmála 100 bilionů jüanů.

Růst, který Čína zaznamenala od doby šíření SARSu, nyní pro zemi slouží jako nárazník. Podle redakčního komentáře tak vytváří dostatečnou kapacitu k tlumení vnějších i vnitřních šoků.

Čínská ekonomika byla dříve poháněná především výrobním sektorem a exportem. A také v současnosti tyto oblasti stále produkují podstatnou část hrubého domácího produktu země. Zároveň ale oproti minulosti hrají stále větší roli sektory služeb a digitální ekonomiky. To vše teď pomáhá snižovat ekonomická rizika a nejistotu uprostřed současné epidemie.

Optimistická očekávání podle agentury Nová Čína převládají hlavně díky předpokladu, že se nový koronavir podaří dostat pod kontrolu. V tu chvíli je možné čekat, že čínský maloobchod opět půjde vzhůru. Růst domácí spotřeby pak může nahradit ztráty, které přináší karanténa a další opatření.

Konec volna

Přestože jsou ale základy čínské ekonomiky zdravé, je na místě také opatrnost. Ostatně prezident Si už vyzval k většímu úsilí při snaze minimalizovat dopady současné epidemie na ekonomiku.

Peking už celou řadu opatření přijal. Centrální banka například rozhodla do domácího bankovního systému napumpovat skoro jeden a tři čtvrtě bilionu jüanů, tedy přes 240 miliard amerických dolarů. Cíl je jasný – zvýšit likviditu a stabilizovat finanční trhy.

Zároveň se prý čínské úřady snaží vytvořit příznivé prostředí pro malé a střední podniky. Další opatření pak směřují do oblasti zajištění potřebných dodávek energie a surovin, logistických služeb nebo také ve formě finanční pomoci, která má usnadnit brzké obnovení výroby.

Ostatně malé a střední firmy jsou pro čínskou ekonomiku čím dál významnější a podle editorialu se na zaměstnanosti v Číně nyní podílejí přibližně osmdesáti procenty. Zároveň vytvářejí více než 60 procent hrubého domácího produktu země a z jejich zdanění plyne přes polovinu daňových příjmů čínského státního rozpočtu.

Rychlá a cílená pomoc by nyní měla zabránit hrozící vlně bankrotů a rozsáhlému propouštění, které by poškodily čínskou společnost. Podstatná část firem už také svou činnost obnovila a v nadcházejících dnech přibydou další, dodává redakční komentář.

Celá Čína se nyní probouzí z volných dnů, které epidemie koronaviru přinesla. Je třeba nyní posilovat důvěru, že dlouhodobě nákaza na čínské ekonomice neponechá žádné šrámy, uzavírá státní agentura Nová Čína.