Čeká nás minimálně půlrok zmatků a nestability, komentuje ekonom Semerák vliv koronaviru na ekonomiku

14. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonom Vilém Semerák

Už teď kvůli epidemii koronaviru COVID-19 prodělávají restaurace, hotely, obchody i dopravci. Kvůli nižší poptávce po ropě klesají i její ceny. Nemluvě o leteckých společnostech a mnoha dalších. Podle ekonoma z CERGE-EI Viléma Semeráka nás čeká nejistota v řádu týdnů, možná měsíců.

Čtěte také

„Bezprostřední šok do struktury poptávky je určitě dočasný. Je to jako za socialismu u nás, kdy se lidé, při náhlém nedostatku, nebo i při jiných epidemiích, přezásobují. Do budoucna se ale budou zásoby spotřebovávat. Důležitější je, jak dlouho tento šok bude trvat,“ říká Semerák v Interview Plus.

Až do tohoto týdne se velká část změny spotřeby lidí kryla s čínskými svátky Nového roku a ekonomika v této době stejně jede jiným strukturálním způsobem. „Teď se bude lámat chleba a rozhodovat, jak hluboký ten šok nakonec bude,“ dodává.  

Ekonom vychází z názorů analytiků, podle kterých se často zmiňuje horizont dvou týdnů, během kterého může řada firem vystačit s předzásobením. „Kdyby postupně došlo k uvolnění nebo k normalizaci alespoň v regionech nepřímo zasažených tou nejhorší karanténou při epidemii, tak se čínská ekonomika může hlubším problémům vyhnout,“ myslí si.  

Pokud jde o čínská ekonomická čísla, čeká nás minimálně půl roku relativní nestability a zmatků. Kdy mohou přicházet protichůdné informace, se kterými se budou muset ekonomové a analytici nějak popasovat.
Vilém Semerák

Jak se koronavirus projeví na HDP? Už teď je jasné, že ekonomika roste nejpomaleji za posledních 30 let. „Jsme schopni vytvořit jednoduché simulace, co by se s Čínou, a se světovou ekonomikou, dělo, kdyby dál rostly náklady třeba na další inspekci zboží, kdyby se dál komplikovala rychlá nejen letecká doprava do Číny apod. Ale ten šok se zatím týká jen vybraných oblastí uvnitř země… I kdyby vypadla celá produkce HDP nejvíc zasažené provincie Chu-pej, tak by Čína jako celek byla schopna dosáhnout podobné HDP jako dřív.“

Čína mlží?

Problém by podle ekonoma nastal, kdyby se karanténa dotkla dalších, větších provincií. Tedy velkých měst, přístavů apod. V tuto chvíli ale narážíme informace, o kterých nikdo neví, jestli jsou správné.

Čtěte také

„Informace jsou nám dávkovány a je otázka, do jaké míry jsou reprezentativní. Kdyby ale šlo jen o jednu provincii Chu-pej, okolí města Wu-chan, nebyl by to nutně zásad pro celou ekonomiku. Tato provincie má asi 4,5% podíl na celé ekonomice, byť patří mezi sedm největších.“

Právě ve Wu-chanu, alespoň co víme, je de facto zákaz vycházení nebo omezený prostor si pro něco dojít, jsou ale města, kde je pouze zvýšený dohled a doporučené omezení shromažďování. „Běžní lidé v nejvíc postižených městech tak nevycházejí, používají hlavně elektronickou komunikaci, takže samozřejmě, že reagují i na nejrůznější šíření fám a zvěstí se snahou se předzásobit. Ale podobně by se lidé chovali i jinde.“

Růst ekonomiky?

Odhady růstu čínské ekonomiky se tak dostaly na 4–4,5 %, ale spousta analytiků si nechává nezvykle velké rozpětí (dokonce jeden, dva procentní body), což podle ekonoma naznačuje, že si nejsou jistí dalším vývojem. „Druhou otázkou ale je, že pokud by skutečný propad ekonomiky byl hlubší, jestli bychom se o něm taky dozvěděli.“

Čtěte také

„V minulosti, když propad hrozil, tak čínská vláda prováděla záchranná opatření, ale někdy vystupovala proaktivně i v oblasti statistiky,“ říká opatrně. Jako příklad pak uvádí asijskou ekonomickou krizi z let 1997–1998. „Ve skutečnosti ekonomika propadla podstatně hlouběji, ale čínská vláda statistiky trochu upravila.“

Musíme si prý uvědomit, že Čína je země velikosti světadílu a průměrná čísla mají nízkou vypovídací hodnotu. „Je tam i zajímavá hra mezi místními, provinčními institucemi a centrální vládou. I v současné epidemii místní instituce, ve snaze vypadat hezky v očích centrální vlády, nerady reportují problém, a to až do chvíle, dokud není vyloženě pozdě.“ V neposlední řadě je tady prý i snaha postrašit současné i budoucí investory mimo Čínu.  

Jak ekonom komentuje zásahy čínské centrální banky? Proč pumpuje do ekonomiky peníze a jsou všechny banky opravdu zdravé? A čemu se říká zombie společnosti? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související