Míra mutací nového koronaviru je zatím malá, říkají vědci. Lidé se mohli nakazit od cibetek

1. únor 2020

Když v roce 2003 propukla epidemie SARS, většina zdejších pacientů v karanténě ležela v pražské nemocnici Na Bulovce. „To byla taková pandemie na nečisto,“ vzpomíná lékař, infektolog Ladislav Machala, na jehož oddělení pacienti byli. Nový koronavirus se podle něj zatím jeví jako méně virulentní, ale zato nakažlivější.

U SARSu byla úmrtnost kolem deseti procent, tady se to zatím ukazuje v řádu jednotek procent, a to ještě nevíme, zda u mnoha lidí infekce nemůže probíhat lehce, že ani nejdou k lékaři, říká Machala. Nynější nákaza ale postupuje rychleji, počet nakažených novým koronavirem v lednu přesáhl 11 tisíc osob.

Lékař poukazuje na to, že koronavirus za měsíc stihl, co viru SARS trvalo celý rok. SARS se šiřil po světě asi 14 měsíců, pak se ho podařilo zastavit a za tu dobu nakazil 8 000 lidí,“ vzpomíná infektolog.

Inkubační doba

Čtěte také

Virus, zatím známý jako 2019-nCoV, provázejí příznaky, které máme spojené s chřipkou: horečka, kašel, dýchací potíže. Jen u některých pacientů se rozvine těžký zápal plic. Podle doktora Machaly není obtížné zachytit nemocné, ale spíš lidi, kteří nemají žádné přiznaky.

Určitou komplikací je, že nakažení vylučují virus už koncem inkubační doby,“ podotýká s tím, že to může ztěžovat karanténní opatření. Dodává ale, že u řady infekčních nemocí je to podobné. Jako příklad uvádí plané neštovice.

Podceňované koronaviry

Zkušenosti, které svět získal od epidemie SARS, by mohly přispět k vývoji vakcíny i antivirotik. Ladislav Machala připomíná, že několik let po SARSu se v roce 2012 objevil další koronavirový infekt, takzvaný MERS, který se šířil méně než SARS, ale byl virulentnější, úmrtnost pacientů byla kolem 30 %. Výzkum pak nicméně trochu stagnoval.

S tím, jak se tyto dvě infekce podařilo zastavit, přestalo být výzkum komerčně zajímavý. Práce usnuly a experti se začali věnovat jiným problémům. I tak jsme se ale hodně naučili,“ uzavírá lékař s tím, že nicméně není důvod koronaviry podceňovat. „Musíme začít koronaviry konečně brát vážně. Do roku 2003 byly považovány za původce lehkých, vcelku zanedbatelných lidských onemocnění.“ Musíme prý však počítat s tím, že viry se vyvíjejí s tím, jak lidé mění svět.

Čtěte také

Role cibetky

Klíčovou otázkou pro odborníky zůstává, jak se koronavirus přenesl na člověka. Svou roli v tom mohla hrát konzumace malých šelem – cibetek – podobně jako v případě epidemie SARS z roku 2003.

Studie vědců z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ukazuje, že nový virus 2019-nCoV se vyvinul z východoasijských netopýřích koronavirů vzdáleně příbuzných těm, které dali vzniknout pandemii SARS. Přenašečem těchto virů je netopýr vrápenec druhu Rhinolophus sinicus, který se v ohnisku nákazy, čínském městě Wu-chanu, rovněž vyskytuje.

Pravděpodobnost, že virus přeskočí přímo z vrápence na člověka je poměrně nízká,“ vysvětluje biolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity. Pro virus podle něj proto bývá výhodné najít žádoucího mezihostitele, který by sdílel životní prostředí s netopýrem i člověkem.

Jednotlivé viry jsou adaptované na své hostitele, na různé druhy živočichů a vy potřebujete poměrně intenzívní kontakt mezi nimi, aby virus přeskočil z jednoho na druhého,“ dodává vědec, který zkoumá původ koronaviru.

Zmutované viry

Jiří Černý připomíná, že virus si neumí vyrábět vlastní bílkoviny, využívá k tomu buňky nakaženého hostitele. Musí tomu ale přizpůsobit genetickou informaci. Tu máme my, netopýr i cibetka zakódovanou do čtyř písmen DNA. Podle jejich vzoru se tvoří aminokyseliny a pak bílkoviny (proteiny). Vědec to přirovnává ke skládání písmen do slov a vět.

Koronavirus

Pokud se chce virus přizpůsobit, musí zmutovat svou deoxyribonukleovou kyselinu, aby využívala slova, která jsou preferenčně využívána v jeho hostiteli,” vysvětluje Černý. S kolegy ověřil, že nový virus preferenčně využívá takzvané kodony, které využívají i cibetky.

U nového koronaviru je podle něj míra mutací zatím poměrně malá, koronavirus mutuje překvapivě pomalu: Naše analýzy ukazují, že zdaleka ještě není plně adaptován na to, aby se šiřil v lidské populaci – aby využíval preferenčně vužívané lidské kodony.”

Virus přečten

V lednu byla zveřejněna sekvence nového koronaviru, a vědci jej tak postupně dokázali rekonstruovat. To by podle Jiřího Černého mohlo zpřesnit a urychlit diagnózu nemoci, kterou způsobuje.

Vědci můžou vnášet jednotlivé cílené mutace do genomu viru a podle nich budou zjišťovat, jak virové proteiny fungují, které jsou odpovědné za to, že je tak virulentní,” vysvětluje. Pokud vznikne vakcína, dá se prý lépe testovat, jak pravděpodobné je, že jí virus bude schopen utéct.

Spustit audio

Související

Více z pořadu