Thomas Kulidakis: Nový koronavirus by nás měl vést k opatrnosti, ne hysterii a panice
Případ nového typu koronaviru, který se poprvé objevil v Číně, připomíná už několikrát viděné. Od začátku 21. století jsme zažili několik potenciálních epidemií.
Onemocnění se šířila po celém světě. Moderní medicína a státní úřady je vždy dokázaly dostat pod kontrolu.
Čtěte také
Můžeme například vzpomenout na nemoc šílených krav, tedy BSE. Chovatelé v zájmu vyšších výnosů krmili zvířata masokostní moučkou. Eufemistický název skrýval skutečnost, že především skot byl přinucený žrát své vlastní druhy, kteří měli tu smůlu, že na porážku šli dříve. Následovala striktní veterinární opatření. Dnes si na případ vzpomenou snad jen svědci daných událostí.
O něco později se světem začala šířit takzvaná ptačí chřipka, známá pod zkratkou H5N1. I tu se podařilo zvládnout. Objevuje se ostatně pravidelně od konce 19. století a lidská medicína proti ní umí chránit. Opět, pandemii katastrofických rozměrů se podařilo zabránit. Stejně tak jako později v případě onemocnění známých pod zkratkami SARS a MERS.
Jsou to příbuzní stávajícího koronaviru. Ještě nedávno si svět musel dávat pozor na příznaky chřipky mutující právě v SARS a MERS. Zdravotníci po celém světě s viry bojovali tak dlouho, až vyhráli.
Čínská moc dokáže vládnout i izolovat
Čtěte také
Se zdravotníky ruku v ruce kráčely státní úřady, které napomohly snížení hrozby epidemie či pandemie. V dnešní době se svět zmenšil a možnosti cestování jsou nebývalé. Jen vloni na celém světě letělo skoro 40 milionů letadel. Letos to už má být přes 40 milionů.
Když přičteme silniční, železnicí a námořní přepravu, je zřejmé, že nemoci se snadno mohou šířit napříč světem. Ruku v ruce s technologickými schopnostmi lidstva v oblasti cestování jdou ale i jeho schopnosti lékařské i organizační. Lze tedy s důvěrou očekávat, že státní úřady zabezpečí naši bezpečnost stejně tak, jako tomu bylo v případě globálně se šířících nemocí v uplynulých 20 letech.
Na místě je samozřejmě opatrnost. To znamená nepřecházet příznaky jakékoliv nemoci, byť by se jevila jako obyčejné nachlazení. Umývat si ruce nás učili už rodiče. Vykupovat ale zásoby ochranných roušek je zbytečné.
Čtěte také
Stejně tak jako dělat si nouzové zásoby jako před blížící se apokalypsou. Zvládly se nákazy minulé, zvládne se i tato. Koronavirus se už objevil ve Francii, kde tamní lékaři prohlásili, že je mnohem méně nebezpečný, než SARS.
Je tedy na místě vzít rozum do hrsti a přestat se zbytečně děsit na hranici hysterie a paniky. Uklidňovat nás může také fakt, že čínská moc dokáže vládnout obrovské zemi s více než miliardou obyvatel. Dokáže tedy izolovat i střediska nákazy. Vzpomeňme, že SARS se také šířil z Číny. Jestliže se nový koronavirus šíří dříve, než se na jeho nositeli projeví příznaky, jsou kontroly na letištích v podstatě zbytečné. Je to slabé placebo.
Může nás ale také uklidnit. Státy jsou evidentně ochotné vynaložit nemalé úsilí a peníze i na uchlácholení obav občanů náhražkou. Byť to zavání populismem. Pokud půjde vše jako v minulosti, na dnešní koronavirus si za rok už skoro ani nevzpomeneme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
