Petr Hartman: Česko přežilo prasečí a ptačí chřipku, přežije i koronavirus
Děláme maximum pro vaši bezpečnost, ujišťuje veřejnost premiér Andrej Babiš. V době, kdy se šíří obavy z nákazy koronavirem, to je důležitý úkol tuzemských politiků.
Obavy lidí z této infekce by měli spíše mírnit, než je naopak posilovat. O mnoho více toho stejně udělat nemohou.
Čtěte také
Politici totiž nedokážou zabránit tomu, aby se infekce vyhnula území České republiky. V době propojeného a otevřeného světa to nelze zajistit. Zároveň nemohou hrozbu případné epidemie podcenit. Proto zasedala bezpečnostní rada státu, proto ministr zdravotnictví ve spolupráci s hlavní hygieničkou informují veřejnost o konkrétních opatřeních.
K uklidnění by mohlo paradoxně přispět i rozhodnutí nedělat nic. Konkrétně v měření teploty všech cestujících z rizikové oblasti, kteří přistanou v Praze. Takováto plošná kontrola sama o sobě nemůže diagnostikovat, proč daný člověk má horečku.
Nebylo by divu, kdyby se nemocnice jenom na základě měření začaly plnit pacienty. V médiích by se objevoval rostoucí počet osob, u kterých by existovalo podezření z nákazy koronavirem. Na základě výsledků laboratorních vyšetření by se zmiňované obavy u většiny z nich zase vyloučily. Přesto by se panika šířila rychleji, než je tomu nyní.
Lidský strach a body u voličů
Dostatek podezřelých by mohla zajistit chřipková epidemie. Ta pomalu prostupuje Českou republikou. Přitom občany neděsí, protože jsou na ni zvyklí. Vystrašit je nemohou ani data. Podle nich na chřipku ročně umírá maximálně několik desítek lidí. Přesto jen v Česku na ni zemře více osob, než kolik je v tuto chvíli na celé planetě obětí koronaviru.
Čtěte také
V době, kdy mají lidé velmi snadný přístup k informacím ze všech koutů světa, přitahují podobné události jejich pozornost. Nejinak tomu bylo například v souvislosti s takzvanou prasečí nebo ptačí chřipkou. Obavy z pandemie se nenaplnily. Vydělaly na nich většinou společnosti, které dodávaly na trh vakcíny a medikamenty.
Ostatně stačí připomenout atmosféru strachu, která provázela šíření takzvané ptačí chřipky. I když se nepřenášela přímo z člověka na člověka, zmizela rychle z lékáren dostupná léčiva, a to přitom byla na předpis. Epidemie nepřišla a drtivá většina takto pořízených léků skončila obrazně řečeno v koši. V případě nákazy koronavirem zatím žádná zaručená medicína neexistuje. Tak se alespoň zvyšuje prodej ústních roušek.
S rozšiřováním nákazy pochopitelně bude sílit tlak na politiky, aby přikročili k rázným skutkům. Snad si udrží nadhled a budou prosazovat pouze ty, které dávají smysl. I s vědomím, že na lidském strachu a ochraně před ním se dají snadno získat u voličů body.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
