Koronavirus je pandemie, které se můžeme se štěstím ubránit. Zlehčování ale není namístě, myslí si komentátor Klimeš

Koronavirus
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirus

Propadli jsme panice, nebo nám hrozí pandemie koronaviru, který se šíří z Číny? První případy nemocných se objevily i v Evropě. Svědčí o tom panické nákupy roušek a respirátorů. „Tu paniku mezi lidmi čtu jako strach z neznámého,“ říká redaktor Deníku Referendum Jan Gruber, jeden z hostů u kulatého stolu Plusu. 

„Šíří se to z Číny, o které máme spoustu kulturních předsudků. Mluví se třeba o tom, že zdrojem nákazy je konzumace špatně tepelně upravených divokých zvířat. Je to o strachu z něčeho cizího. Nová nemoc má ale asi podobnou úmrtnost jako chřipka. A přestože u nás na chřipku umírá podobný počet lidí, je proočkovanost velice nízká,“ upozorňuje Gruber.

Komentátor serveru Aktuálně.cz David Klimeš považuje srovnání koronaviru s běžnou chřipkou za nešťastné. „Nevíme, jestli je úmrtnost podobná. Přesná čísla zatím neznáme. Koronavirus je pandemie, které se můžeme se štěstím ubránit. Zlehčování ale není úplně namístě. Pokud se ex-post ukáže, že opatření byla trochu přísnější, je to lepší varianta než to nechat být a pak se ukáže, že třeba umřelo pár lidí, co nemuselo,“ míní Klimeš.

Ve studiu debatují (zleva) Martin Zvěřina, David Klimeš (v popředí), Jan Gruber a moderátor Jan Vávra

Podle komentátora Lidových novin Martina Zvěřiny mohou být skutečné počty nakažených mnohem vyšší, než ukazují oficiální čísla. „Jsme v úplném počátku a epidemiologové říkají, že Číňani zachytili jen pět procent nakažených. Mohou jich tak být statisíce,“ míní komentátor.

„Samozřejmě Čína se mediálně a celosvětově tváří, že příkladně uzavírá ohniska nákazy, ale o tom, jestli je to skutečně účinné, nevíme. A pochybuji, že o tom ví WHO,“ dodává.

Zákaz letů?

Česko kvůli koronaviru zavedlo preventivní opatření na všech letištích, pozastavilo vydávání víz pro čínské občany, nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza, omezeny budou i  přímé lety z Číny do Česka.

Podle komentátorů postupuje v přijímaných opatřeních Česko obdobně jako zbytek Evropy. Klimeš si ale není jistý, jestli zákaz letů mezi Českem a Čínou něco řeší. „To, že zastavíme lety na Ruzyni, ale přitom se nechají lety na Vídeň a Wroclaw…? V té chvíli úplně nechápu, čeho se tím docílí,“ upozorňuje.

Pandemie IT?

O pandemii se dá podle Klimeše s nadsázkou mluvit i v souvislosti s IT zakázkami ve státní správě. „Nejde jen o elektronickou dálniční známku, máme třeba IT systémy na ministerstvu práce a sociálních věcí a řadu dalších, které by politici chtěli přesoutěžit, ale nejde to,“ popisuje.

Zakázka na e-shop dálničních známek má podle něj ale pozitivní vyústění. „Nejde jen o nadšení a hackathon. Věřím, že bude už nastavena tak, že bude nejen levná, ale také nebude závislá na jednom dodavateli,“ vysvětluje komentátor Klimeš.

Podle Zvěřiny stále chybí odpovědnost úředníků. „Setrvačnost v institucích je drtivá. Dva úředníci, kteří měli předraženou zakázku na starosti, ve svých funkcích zůstávají. Protože jsou pod definitivou. Není-li tam odpovědnost těch, co stojí v čele, co vlastně chceme po tom našem státu?“ ptá se. 

Hackathon? Kocourkov...

Novinář Gruber považuje hackathon za absurdní, stát by ho prý měl odmítnout. „Nemáte vlastně vyřešenou žádnou podporu, servis. Byla to hezká PR akce, na které nám Babiš ukázal, co umí. Zviditelnilo se pár lidí a ukázalo to, že žijeme v Kocourkově,“ míní redaktor.

Podobný názor má Zvěřina. „Není to řešení, je to vtip. Je to marketingová akce. Stát má obrovskou odpovědnost. Takovéto páteřní věci se nedají dělat na koleně. Tady nikdo není schopen vůbec nic garantovat,“ upozorňuje.

Podle Grubera by stát měl z celé akce ale vyvodit důsledky. „Pokud má fungovat, potřebuje kvalitní úředníky, a ti taky něco stojí. Zákon o státní službě není dobře napsaný. Neumožňuje odvolávat úředníky a zaměstnávat kvalitní lidi, protože jim dává malé peníze,“ myslí si.

Proč neumí stát zadávat IT zakázky? Má využít e-shop na dálniční známky postavený na hackatonu? Co by přinesla změna služebního zákona? Ptal se Jan Vávra.

Spustit audio
autoři: Jan Vávra, Katka Brezovská|zdroj: Český rozhlas

Související