Adam Černý: Koronavirus testuje čínský způsob vlády i vztah světa k němu

3. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Členové vojenského zdravotnického personálu po příletu na letiště ve Wu-chanu

Každý systém nejlépe otestuje krize, nyní tuto zkoušku zažívá Čína a její vedení ztělesněné jedinou vládnoucí stranou.

To je podle jména komunistické, ale v hospodářské praxi leckdy až drsně kapitalistické a právě čelí šířící se epidemii koronaviru, vyvolávajícího závažné onemocnění plic.

Čtěte také

Dosud neznámá choroba nejasného původu hrozí zasáhnout nejen zemi s takřka jednou a půl miliardou obyvatel, ale v důsledku intenzivního cestování i řadu států na celé zeměkouli.

Toto riziko, které v případě, že nebude zavčas omezeno, může zpochybnit funkčnost systému, který se od zahájení ekonomických reforem před více než 40 lety pyšnil vytrvalým hospodářským růstem a na něj navazujícím zvyšováním životní úrovně nemalé části Číňanů. Systém vládnutí však v posledních letech prodělal nápadnou proměnu.

Dosud kolektivní vedení vystřídalo výjimečné postavení jediného vůdce, prezidenta a předsedy strany Si Ťin-pchinga. Ten nyní disponuje mocí srovnatelnou v moderních dějinách Číny jedině s Mao Ce-tungem, který ovládal zemi od nástupu komunistické moci v roce 1949 až do své smrti v polovině 70. let minulého století. 

Odpovědnost za konečný účet

Státem řízená propaganda vyzdvihuje výjimečné postavení Si Ťin-pchinga a přisuzuje mu všestranné zásluhy. Kdo si však nárokuje všechny zásluhy, nevyhne se odpovědnosti i za selhání a neúspěchy. Nejspíše proto byl do Wu-chanu, epicentra nákazy, vyslán premiér Li Kche-čchiang a Si Ťin-pching si tak uchovává možnost najít vhodného obětního beránka. 

Čtěte také

Máloco dokáže vystihnout povahu doby jako lidová tvořivost a v autoritativních režimech, jako je dnešní Čína, cenzura zasahuje v oficiálně povolených médiích a mnohem intenzivněji na sociálních sítích, z nichž maže jakákoli nepatřičná slova.

Proto se na sociálních sítích objevují narážky ne na město Wu-chan, ale na město Černobyl, neblaze proslulé tím, že tam v dubnu 1986 vybuchla jaderná elektrárna, a ještě více tím, jak se tehdejší sovětský režim po několik týdnů snažil celou katastrofu a její rozsah popírat. I v Číně vládne totalitní systém, kterému schází otevřenost a kde podřízení raději špatné zprávy neposílají nahoru ze strachu, že budou potrestáni.

Mnoho Číňanů má v dobré paměti epidemii plicní choroby SARS z roku 2002, kterou se vedení nejdříve snažilo utajovat. Na nynější nákazu koronavirem reagovalo o poznání pružněji, mimo jiné s ohledem na možné důsledky jejího šíření ve světě. Konec krize však zůstává otevřený.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Vyústění zaleží na řadě faktorů: na tom, zda se epidemii podaří v dohledné době zastavit, jaký bude celkový počet obětí a v neposlední řadě jaké budou ekonomické důsledky radikálních omezení pohybu obyvatel, dopravy a výroby. Ať tak, či onak, odpovědnost za konečný účet připadne Si Ťin-pchingovi a vládnoucí komunistické straně.

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Adam Černý
Spustit audio