Julie Hrstková: Výsluhy jsou nedotknutelné. Bohužel

Nutno říci, že Zbyněk Stanjura není jediný politik, který kdy vystoupil proti systému výsluh, na který má nárok každý člen bezpečnostního sboru poté, co si odslouží minimálně 15 let.

Čtěte také

Petr Hartman: Nespokojení policisté nemohou stávkovat, tak alespoň neudělují pokuty

Jejich oblibě u běžné veřejnosti nepomáhá ani umělé navyšování finální částky odměnami před odchodem do civilu, ani souběh výsluh s civilním zaměstnáním v bezpečnostních sborech, které občas působí tak trochu vytvořené na míru danému člověku.

Finanční náročnost výsluh na rozpočet zvyšuje i relativně vysoký počet dobře placených generálů a plukovníků napříč bezpečnostními sbory, a to hlavně ve srovnání se zahraničím.

Nakonec ale jediný, kdo v minulosti provedl razantní zářez do systému, byl kabinet Petra Nečase (ODS), který od roku 2011 – v rámci úsporných opatření a daňových balíčků – výsluhy zdanil speciální 15procentní srážkovou daní.

Čtěte také

Petr Holub: Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet

Tu zrušila v roce 2017 první vláda Andreje Babiše (ANO). Podle tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (tehdy za ANO) byla daň nespravedlivá a nový resp. staronový systém se díky tomu stal opět motivačním. A nutno dodat, že opět i dražším pro rozpočet.

V praxi jsou výsluhy motivační přesně po tu dobu, kterou je nutné odpracovat, aby je člověk dostal. Případně o několik let víc, aby celková výše výsluhy dosáhla maxima.

Armáda předčasných důchodců

Vede tak k vytvoření armády předčasných důchodců, kteří přechází do civilních zaměstnání. Stát pak musí nabírat pod slibem výsluh i motivačního příspěvku nové lidi do bezpečnostních sborů, a aby i přesto aspoň trochu ušetřil v rozpočtu, snaží se o co nejnižší platy.

Čtěte také

Petr Holub: Německé platy a frustrace chudých Čechů

I proto vedle těch, kteří odcházejí kvůli výsluhám, patří mladí policisté a další příslušníci k nejvíc znechucené skupině. Taky často odcházejí jen do tří let po přijetí.

Výsledkem systému je i aktuálně připravovaná stávka, pod jejímž vlivem se ministr Stanjura dopustil úvahy o výsluhách a nutnosti jejich změny. Reálně nedává smysl, aby podobný systém existoval. Stejně jako nic podobného nemají například zdravotníci či učitelé. Přesto všechno výsluhy ze systému nezmění – ostatně i Stanjura dodal, teď systém měnit nebude. Bohužel.

Státní zaměstnanec by měl být dobře placený, zejména pokud je jeho práce podmíněna vyšším stupněm vzdělání. Případně, jako je tomu u některých příslušníků bezpečnostních sborů, jde o těžkou a nebezpečnou práci.

Odborníci stejně odejdou

Politici často zdůrazňují, že stávající systém je díky výsluhám stabilní a motivační a že jakékoliv diskuse, návrhy na změnu či pouhé spekulace ohrožují setrvání příslušníků ve službě, což by vedlo k ohrožení stability bezpečnostních sborů.

Julie Hrstková, komentátorka HN|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ve skutečnosti ale systém výsluh nedokáže udržet odborníky, které zaplatí soukromá sféra výrazně lépe, byť bez systému výsluh.

Návrh na zvýšení platů a snížení či zrušení výsluh vůbec není špatný. S ohledem na minulé zkušenosti je ale zcela zjevně neprůchodný. Což je škoda pro zaměstnance i rozpočet.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin