Petr Hartman: Nespokojení policisté nemohou stávkovat, tak alespoň neudělují pokuty
Policisté nejsou spokojeni s výší svých platů a také s podmínkami pro svoji práci. Nelibost nemohou dát najevo stávkou. Ta je jim ze zákona zapovězena. Pokud chtějí protestovat, musí vymyslet jakým způsobem. Třeba tím, že nebudeme rozdávat pokuty, řekli si někteří z nich. Nechtějí-li se sami dostat do kolize s předpisy, musí dobře zvažovat, čeho se jejich benevolence týká.
Čtěte také
Pokud si nejsou úplně jistí, mohou nahlédnout do přestupkového zákona. Tam jsou dány podmínky, za jakých je možné vyřešit pochybení místo pokuty pouze domluvou.
Aby nebyli policisté zavaleni dalšími administrativními povinnostmi, nejsou domluvy nijak evidovány. Nejde tedy jednoznačně tvrdit, jak často tuto možnost policisté využívají. Proto je složité vyčíslit počet žen a mužů zákona, kteří se k protestu tímto způsobem přidali.
Policisté spíš jen vysvětlují
Dá se také předpokládat, že veřejnost tuto akci většinou na vlastní oči nezaznamená. Chování policistů by mělo být stejné, jako v době, kdy nevyjadřují nespokojenost. Jediná odlišnost by měla spočívat v tom, že občanům páchajícím přestupek vysvětlí, proč jsou tentokrát benevolentní.
Čtěte také
Pokud je budou ochotni vyslechnout, mohou se dozvědět o špatných finančních podmínkách, o nedostatečném počtu žen a mužů v uniformách, nebo o byrokracii, která jim ztěžuje službu.
Možná bude někdo zaskočen v momentu, kdy bude platit pokutu, protože si myslel, že v týdnu protestů může zákony a předpisy beztrestně ignorovat. To v případě, že špatně pochopil dopředu v médiích ohlášenou akci.
Ostatně – po jejím skončení bude zajímavé sledovat, jestli policie opět přitvrdí. Možnost řešit některé přestupky domluvou místo pokuty jim totiž zůstane. Na rozhodnutí konkrétního muže či ženy v uniformě bude záležet, jak se k danému přestupku postaví.
Čtěte také
Je veřejným tajemství, že k tvrdšímu postupu jsou někdy motivováni svými nadřízenými. Zkrátka počet udělených pokut může hrát roli v jejich finančním ohodnocení. Patrně větší než současné protesty.
Nezdá se, že by na rozhodování vlády měla jejich akce zásadní vliv. Ta jim hodlá od nového roku zvýšit základní mzdu o 1 500 korun. I v dalších letech by měla postupně růst.
Jakým tempem, to už bude záležet na nově složené vládě, protože na podzim příštího roku čekají Českou republiku sněmovní volby.
Není pravděpodobné, že se potom něco podstatného v oceňování policistů změní. K tomu by byla potřeba zásadní reforma policejních složek včetně problematických výsluh pro všechny jejich členy, nebo vytvoření pracovních podmínek odpovídajících digitální době 21. století.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
