Jan Fingerland: Jak palič koránu změnil Švédsko
Nejdřív to vypadalo jako další vražda na předměstí Stockholmu. Jenže pak se ukázalo, že zastřeleným je muž, který se proslavil jako palič koránů. Jeho život a smrt jsou spletencem hned několika morálních, právních a náboženských konfliktů.
Salwan Momika se narodil v severním Iráku v asyrské, tedy křesťanské rodině, a jako křesťan byl vychován. V době nástupu Islámského státu před zhruba deseti lety se objevil v jednotkách, které s extremisty bojovaly.
Čtěte také
Informace o jeho působení v té době jsou velmi kusé. Mimo jiné byl vyfotografován v uniformě jednotek, které financoval a organizoval Írán.
V roce 2017 se objevil v Německu jako uprchlík. Jako důvod uvedl své odpadlictví od křesťanství. V následujícím roce se přesunul do Švédska, kde v té době žilo už velké množství iráckých uprchlíků, včetně iráckých křesťanů, a získal tam právo dočasně setrvat.
Viditelný provokatér
Momika ale vystoupil z řady, když začal, nyní již v úloze militantního ateisty, veřejně pálit výtisky koránu. To vyvolalo velmi negativní ohlas mezi muslimy ve Švédsku i jinde ve světě, včetně Blízkého východu. Nebylo jasné, jestli je Momika blázen, agent, provokatér nebo „jen“ příliš zapálený bojovník za svou věc.
Čtěte také
To je jedna část jeho celého příběhu – jeho „kulturní válka“ s islámem. Tou druhou částí byla skutečnost, že tak činil ve Švédsku, a tak trochu na švédský účet.
Jeho provokativní jednání mimo jiné vedlo k dvojímu útoku na švédské diplomatické zastoupení v Iráku, ohrozil vstup Švédska do NATO kvůli tureckému nesouhlasu, a také několik militantních islamistických skupin vyzvalo k útokům na švédské cíle.
Pro muslimy je jakékoli znevažování proroka Mohameda nebo Koránu naprosto nepřijatelné – a rodilý Iráčan Momika to věděl velmi dobře. Stejně tak muslimové nechápali, jak to, že švédské orgány Momikovi nejen v této činnosti nebrání, ale dokonce ho při tom chrání.
Souviselo to s naprosto odlišným pojetím svobody slova. Zejména ve Švédsku je volnost vyjadřování z historických i ústavně-právních důvodů nadřazena ostatním právům, včetně práva nebýt urážen. Pálení koránu je v tomto kontextu chápáno jako projev názoru na nějakou knihu nebo myšlenku.
Švédsko obrací kurs
Momikovi, a několika dalším provokatérům, většinou nešvédského původu, se podařilo to změnit. Momika totiž dosáhl toho, že Švédsko začalo bourat i tyto posvátné krávy švédské demokratické tradice.
Jednak bylo potřeba trochy právní akrobacie, díky které bylo možné veřejné pálení koránu převyprávět jako vyjadřování nenávisti k nějakému národu – a to ve Švédsku trestné je. Tato ochrana byla nově vztažena i na příslušníky nějaké víry.
A za druhé, bylo potřeba nově interpretovat pálení koránu jako ohrožení veřejné bezpečnosti. To je také zakázáno. Na této změně se podílel jednou částí Momika a jemu podobní, a druhou ti, kdo hrozili násilnou odpovědí na jeho činnost. Tak začalo Švédsko kvůli de facto cizímu sporu omezovat své tradiční domácí svobody.
Osmatřicetiletý Momika zemřel tak, jak žil. Usiloval o maximální publicitu, a zastřelen byl údajně během vysílání na tiktoku. A zavražděn byl doslova v předvečer soudu za činy, které by ještě před pár lety vůbec nebyly trestné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
