Jiří Leschtina: Je čas to říct jasně: Čína páchá genocidu

3. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protest proti pronásledování Ujgurů

Minulý měsíc přijal nizozemský parlament přelomové usnesení. Jako první zákonodárný sbor v zemích Evropské unie označil čínským státem organizované masové pronásledování muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang jako genocidu.

Stejné slovo ve spojitosti s Ujgury předtím použily i Spojené státy a Kanada. To vzbuzuje naději na procitnutí z přehlíživé letargie, do které se při pohledu na čínské zločiny proti lidskosti halí vlády řady západních demokracií včetně České republiky.

Čtěte také

Závěry expertních analýz i přímá svědectví, odhalující hrůzná dějství v internačních táborech pro muslimskou menšinu, vyznívají s mrazivou srozumitelností: Ujguři jsou v Číně jako etnikum systematicky likvidováni.

Podle úmluvy OSN se pod slovem genocida rozumí zabíjení příslušníků nějaké skupiny lidí s cílem jejich částečné nebo úplné likvidace, jejich fyzické nebo psychické týrání, držení v nelidských podmínkách, sterilizace žen, odebírání dětí.

Právě tato definice genocidy je naplňována komunistickou Čínou v plné míře.

Nelidské zacházení

Čtěte také

Ujguři jsou masově zavíráni do internačních táborů, kterými podle odhadu badatelů prošly už dva miliony osob. V těchto lágrech lidé žijí v tuhém vězeňském režimu. Existují přímá svědectví, že jsou vystavováni ponižujícím podmínkám, bití i zabíjení.

Je doloženo znásilňování žen, jejich záměrné sterilizace, ale také odebírání dětí a jejich umisťování do sirotčinců, kde jsou počínšťovány.

Dospělí vězňové lágrů, které čínský režim označuje za „školící střediska“, jsou pak často deportováni do vzdálených oblastí Číny na otrocké práce. A to včetně příslušníků ujgurských kulturních a intelektuálních elit. Pokud nejsou dřív čínskou justicí odsouzeni za terorismus či separatismus k trestu smrti, doživotí nebo prostě nezmizí beze stopy.

Ozvěny minulosti

Vším tím tamější komunistická diktatura jako by přivolávala zpět krvavé démony minulého století, přízraky z dob hitlerismu a stalinismu.

Konečné řešení židovské otázky v nacistickém Německu, plošné deportace celých národů v Stalinově říši, pracovní gulagy, likvidace nevinných lidí bolševickým žargonem nazývaných „objektivní nepřátelé“, které filozofka Hannah Arendtová nazvala „zločinci bez zločinu“. To všechno dnes evokují pogromy v Si Ťin-pchingově čím dál děsivější diktatuře.

Pročínský prezident

Tváří v tvář těmto zrůdnostem je čím dál ostudnější pro Českou republiku její pročínský nátěr, kterým zemi vytrvale opatřuje její prezident v souznění s některými prodejnými politiky, včetně několika bývalých premiérů. Ale také s byznysmeny a lobbisty, kteří musí své podnikání v Číně vykupovat patřičnou měrou loajálnosti a vstřícnosti ke komunistickým vládcům.

O to důležitější je nedávné usnesení Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny vyzývající vládu, aby vyjádřila jasné a principiální stanovisko k hrubému porušování lidských práv v Sin-ťiangu.

Jiří Leschtina

Kabinet s premiérem, kterého má pročínský prezident čím dál víc v hrsti, to zcela určitě nepřežene s kritikou Číny. To ale neznamená, že nenastal čas, aby i v České republice stejně jako jinde v demokratickém světě sílily hlasy označující komunistického diktátora Si Ťin-pchinga, se kterým Miloš Zeman zasadil v Lánech strom přátelství, za strůjce genocidy.

Autor je publicista

Spustit audio

Související