Klára Vlasáková: Nízká porodnost? Zkusme radikální řešení – zeptat se samotných žen
Jedním z nejvýraznějších problémů současného Česka je klesající porodnost. Jaká řešení nabízí česká politická scéna? Český statistický úřad uveřejnil data, podle kterých se počet obyvatel Česka v prvních třech čtvrtletích roku 2024 snížil. Oproti stejnému období v roce 2023 se od ledna do konce září 2024 narodilo méně dětí – 64 tisíc. V roce 2023 to bylo 70 tisíc. Celkově se potom v roce 2023 narodilo 91 tisíc dětí, což bylo o 10 tisíc méně než o rok dříve.
Klesající porodnost je tedy evidentní trend. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity navíc klesá taky počet těch, kteří dítě plánují. V roce 2020 plánovalo mít dítě v průběhu následujících tří let 42 procent dotázaných, o dva roky později to bylo 30 procent.
Čtěte také
Někdy v budoucnu plánovalo v roce 2020 potomka 58 procent lidí, v roce 2022 šlo o 51 procent. Zvyšování nebo alespoň udržování porodnosti je přitom strategie, která je společná prakticky všem zemím na světě. Co lze se stávající situací dělat?
Odborníci a odbornice často jmenují jako důležité faktory stabilní bydlení nebo podporu rodin skrze dostupnější služby. Například Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na pražské Vysoké škole ekonomické v podcastu Českého rozhlasu Chyba systému mluvila o tom, že je v Česku mizivá podpora slaďování pracovního a rodinného života.
„Jakou máte možnost volby, když si sice můžete zvolit, jak dlouho budete rodičovský příspěvek pobírat, ale když služby prostě nejsou. Péče není dostupná finančně ani místně,“ popsala Kalíšková.
Projev vstřícnosti
Jak se k tomu staví čelní političtí představitelé? Premiér Petr Fiala mluvil ve vánočním projevu o tom, že bude v budoucnu zapotřebí usnadnit stavbu bytů, aby si mladé rodiny mohly dovolit vlastní bydlení.
Čtěte také
Takový příslib může znít dobře, ale opomíjí důležitou věc – mladé rodiny na byty finančně prostě nedosáhnou; z bydlení se stala investiční záležitost. Představovat si, že se mladá rodina nastěhuje do nového bytu, kdy cena i těch nejmenších z nich přesahuje možnosti střední třídy, je prostě bláhová.
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu zdůraznil, že chce hájit zájmy těch, kteří nemají dobré životní podmínky. Ačkoli šlo spíše o obecný příslib, představuje alespoň základní projev vstřícnosti.
Při debatách o nízké porodnosti nelze opomenout ekonomické podmínky, kvalitu služeb ani podporu slaďování pracovního a rodinného života. Pokud ale chceme téhle záhadě opravdu přijít na kloub, nabízí se jedno radikální, téměř nebezpečné řešení. A ne, není to ptát se expertů v oblecích, co si o tom myslí. Je to ptát se samotných žen.
Když si totiž člověk pročítá rozhovory s těmi, které veřejně promluvily o svém váhání založit rodinu nebo o rozhodnutí děti nemít, narazí na řadu důvodů. Environmentálních. Osobních. Politických. Důvodů, které některým lidem nedávají smysl. Které je můžou naštvat. Rozběsnit. Ale ty důvody tu pořád budou. Budou se opakovat. A hlavně budou patřit samotným ženám.
Založit rodinu, nebo ne, je jedno z nejzásadnějších rozhodnutí – a nevede k němu žádná univerzální cesta. Tak poslouchejme, co ženy k jejich volbě vedlo, a hlavně se snažme vytvořit podmínky, které jim případnou péči o děti usnadní. Politická strana, která tohle pochopí, získá značný náskok.
Autorka je dramaturgyně a scenáristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
