Martin Fendrych: Mladí lidé čím dál méně plánují mít dítě. Důvody nejsou zdaleka jen ekonomické
Martin Fendrych: Mladí lidé čím dál méně plánují mít dítě. Důvody nejsou zdaleka jen ekonomické
Podíl mladých lidí, kteří plánují mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Mění se i plánování rodičovství s delším výhledem. Největší pokles nastal u lidí, kteří se nacházejí v horší ekonomické pozici.
Tak vypadají výsledky výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Probíhal v letech 2020 až 2022 a účastnilo se ho téměř 6000 lidí. Odpovídali mimo jiné na otázku, zda chtějí mít děti.
Čtěte také
Podle Českého statistického úřadu u nás spadla „úhrnná plodnost“ mezi lety 2021 a 2023 z 1,83 na 1,45 dítěte na jednu ženu. Podle výzkumu obou univerzit uvedlo v roce 2020 celkem 42 procent dotázaných ve věku 18 až 39 let, že v příštích třech letech plánují mít dítě. O dva roky později tento podíl klesl na pouhých 30 procent.
Dolů spadly i plány mít děti kdykoliv v budoucnosti. Nejvýraznější pokles je vidět u ekonomicky znevýhodněných respondentů, kteří mají nízké vzdělání, nízké příjmy a žijí v malých bytech nebo domech o maximálně dvou pokojích.
Mezi lidmi s příjmem nižším než 20 tisíc korun měsíčně na osobu klesl podíl těch, kteří by někdy v budoucnu chtěli děti, z 66 procent na 46 procent. Naopak u lidí s příjmem nad 40 tisíc korun měsíčně na osobu zůstal podíl těch, kteří chtějí dítě, na 61 procentech.
Čtěte také
Žijeme v době přechodu
Záleží i na vzdělání. Krátkodobé plány poklesly mezi lety 2020 až 2022 u všech, nejvíc ale u nejméně vzdělaných. A naopak dlouhodobé plány poklesly pouze u vysokoškoláků.
Pro státní rozpočet a pro budoucí důchody je současná úhrnná plodnost 1,45 dítěte na jednu ženu katastrofa. V současné době nás zachraňují ukrajinské ženy, které k nám s dětmi utekly před válkou a často plánují v Česku zůstat. V budoucnosti to bude horší, začneme vymírat.
Výzkumníci univerzit argumentují ekonomickou situací. Když se ale bavíte se vzdělanými mladými lidmi ve věku okolo 25 let, často slyšíte nejen ekonomické, ale i další vážné argumenty, které nelze opomíjet.
Čtěte také
Obecně by se daly zahrnout pod pojem nejistota, nejistý výhled. Nejde jen o to, že je strašně drahé bydlení ve městech, ale taky o to, že na Ukrajině zuří válka. Mladí lidé nevědí, co se stane za rok, za deset let, jestli se válka nerozlije do dalších zemí, k nám, jestli nevypukne „třetí světová“. Denně se píše o jaderných zbraních, které jsou schopny zničit život, jak ho známe.
Vzdělaní mladí lidé si často mnohem víc než staří uvědomují, jak se urychluje klimatická změna. Sledují kupříkladu zprávy o tom, jak se arktická tundra stává zdrojem oxidu uhličitého a metanu kvůli tajícímu permafrostu a emisím ze stále častějších lesních požárů.
A další moment plodící obavy a nejistotu: svět se mění, žijeme v době přechodu. Pokrok, progres, se stává nepřítelem. Posilují ti, kteří chtějí couvnout do minulosti. Vrací se nacionalismus a antisemitismus. Napětí ve společnosti stoupá a netýká se to jen Česka, ale celé Evropy i Ameriky. Do toho všeho přibývá mladých lidí s psychickými potížemi, lidí sužovaných depresemi, úzkostmi.
Kdo by chtěl do tak nejisté situace, do tak nejisté budoucnosti, rodit děti?
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
