Celá pandemie vznikla v důsledku režimu, který to nejdřív tutlal, kritizuje sinoložka Lomová

Na jedné straně uzávěry celých regionů, na straně druhé otázka svobod jednotlivce. I to přinesla pandemie nemoci covid-19 po celém světě. V souvislosti se zprávami o tom, jak efektivně si v boji proti viru počíná čínská vláda, se i v demokratických zemích začaly objevovat pochybnosti o tom, zda si dokážou demokratické státy s epidemií poradit.

Čtěte také

Režisérka Agnieszka Holland: Náš pud sebezáchovy je jen sobecký reflex. Děláme vše pro to, abychom se nezachránili

„Celá epidemie vznikla v důsledku politického systému, který to nejdříve tutlal,“ připomíná Lomová a dodává: „Nemělo by se zapomínat, že ta pandemie vznikla v důsledku systémových podmínek, které zabránily tomu, aby se s epidemií mohlo začít něco dělat v místním měřítku.“

Molekulární imunolog Václav Hořejší naopak poukazuje na to, že za rychlou reakci Čínu chválila i Světová zdravotnická organizace (WHO): „Během několika týdnů byl ten virus objeven, popsán a byl publikován jeho genom v zahraničních médiích.“

Autokratické režimy tím, jak potlačují svobodu projevu, nechávají problém vzniknout. Ale pak jsou schopné ho velmi efektivně řešit.
Jan Kysela

„Obecně platí, že autokratické režimy mají ten problém, že tím, jak potlačují svobodu projevu, nechávají problém vzniknout. Ale pak jsou schopné ho velmi efektivně řešit,“ popisuje ústavní právník Jan Kysela.

13 fotografií

A upozorňuje tak na zásadní rozdíl mezi chováním Číny před únikem informací o prvních případech nemoci a po něm.

Svoboda jako nejvyšší hodnota

„Projevila se výhoda i nevýhoda demokratických systémů – občané mají svůj názor i v této situaci,“ glosuje Fischer rozdíl v přístupu Západu a Číny a doplňuje: „Je otázka, jestli to, že jsme dali přednost svobodám, je prohra, nebo výhra.“

Čtěte také

Sociolog Martin Buchtík: Vize pro občany. Proč je krize spíš než příležitost snaha hodně neztratit?

I demokratické systémy se uchýlily k podobným opatřením, po jakých sáhla čínská vláda. Zásadní rozdíl ale byl ve vymáhání restrikcí.

„Mladí si u nás neumí představit situaci, kdy se po vojenském způsobu šmahem lidé zavírají, znemožňuje se jim obhospodařování základních potřeb. Ona se totiž opravdu vede válka s koronavirem – u nás metaforicky, tam doslovně,“ srovnává oba přístupy Lomová.

Přesto i v demokracii pandemie ukázala, že některých svobod je pravděpodobně nezbytné se vzdát ve prospěch společnosti.

Nosit na veřejných místech roušky je určitá osobní svoboda, kterou jsem ochoten respektovat a dodržovat.

Lukáš „Lukefry“ Fritscher

„Pakliže by šlo o to, že bychom měli na veřejných místech nosit roušky, tak to je určitá osobní svoboda, kterou jsem ochoten respektovat a dodržovat. Ale pokud by šlo o ohrožení svobody projevu nebo omezení služeb, tak to je něco, s čím bych měl docela problém,“ pojmenovává hranice youtuber Lukáš „Lukefry“ Fritscher.

Čtěte také

Psycholog Jan Krajhanzl: Vize pro náš stát. Budeme potřebovat rozum v hrsti a solidaritu

Pro Olgu Lomovou pak nošení roušek dokonce nepředstavuje žádné omezování svobody.

„Zvláště pokud vím, že tím chráním sebe a především své okolí. Rouška je zdravotnické opatření. A dělat proti tomu demonstrace je nesmysl,“ zlobí se.

Ne systém, ale kultura

Na světě existují země, které se s pandemií vypořádaly lépe, a země, které situaci zvládaly o poznání hůře. To, co ale obě skupiny zemí odlišuje, není podle novináře a filozofa Petra Fischera politický systém:

Čtěte také

Novinář Petr Fischer: Vize pro globální svět. Věřit nadále osvícenství je nejméně utopistická utopie

„Objevil se rozdíl kulturní. Ve Švédsku nebylo potřeba nějakých nařízení.“

„My se bavíme o Číně, ale zapomínáme, že stejných výsledků bylo dosaženo i v zemích jako Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea nebo Thajsko. Tam je vyšší ochota lidí udělat něco pro komunitu,“ je přesvědčený Hořejší.

Naopak Olga Lomová by nebyla tak přísná. Sama vidí problém západních zemí především v tom, jak klidná desetiletí zažívaly.

„Nemáme fantazii, představu, že může něco takového nastat. Lidé se chovají nezodpovědně, protože nemají po několik generací zkušenost, že by mohla přijít nemoc, která kosí lidi,“ shrnuje sinoložka.

Pusťte si celou debatu Jana Bumby a jeho hostů. Společně se věnovali také tématu konspiračních teorií, polarizované společnosti nebo neschopnosti lidí se mezi sebou domluvit.