Konec iluzí? Putinova invaze otřásla základy německé zahraniční politiky, říká politolog

Podle něj si Německo vůči Rusku dlouho pěstovalo iluze a spoléhalo na to, že Moskva bude respektovat nedotkutelnost hranic v Evropě. Navíc věřilo, že vzájemné vztahy upevní obchod, který by navíc mohl vést k liberalizaci tamního autoritářského režimu.

Čtěte také

Robert Schuster: Německo přistálo v realitě a začíná si všímat vlastní obrany

I po anexi Krymu prý německá vláda věřila, že se s Putinem dá vyjednávat. „Někdejší kancléřka Angela Merkelová po vpádu na Krym jednala celé hodiny s Putinem a už tehdy byla frustrovaná z toho, že ruský prezident neumí držet slovo. Takže nejméně pět let bylo jasné, že německý názor na Rusko stojí na iluzích,“ upozorňuje.

Součástí německých iluzí byl i plynovod Nord Stream 2, který se podle Risseho nikdy neměl začít stavět. Německý kancléř Olaf Scholz ale do poslední chvíle odmítal veřejně říci, že jde o neudržitelný projekt.

Každý den se Gazpromu i teď vyplácí něco kolem miliardy dolarů za dovoz plynu. A to samozřejmě celý režim drží při životě.
Thomas Risse

A podobně spolková vláda váhala odsouhlasit vyřazení ruských bank ze systému SWIFT a stále odmítá zavedení embarga na ruskou ropu a plyn. „Hlavně v odběru zemního plynu je německá závislost na Rusku mimořádně vysoká,“ podotýká Risse.

„Energetickou bezpečnost nikdo nebral vážně. A ono to vlastně platí i doteď. Vždyť každý den se Gazpromu i teď vyplácí něco kolem miliardy dolarů za dovoz plynu. A to samozřejmě celý režim drží při životě,“ dodává.

Změna k lepšímu?

Dalším velkým problémem je stav německé armády, připomíná Risse, to ale není jen záležitost současné vlády, protože Bundeswehr se zanedbává už po desetiletí. Nastala ale změna, popisuje politolog:

„Armáda už letos získá dalších 100 miliard eur a pak už bude každý rok dostávat slíbená dvě procenta HDP. Tuhle změnu tak v parlamentu podporuje ústavní většina.“

Armáda už letos získá dalších 100 miliard eur a pak už bude každý rok dostávat slíbená dvě procenta HDP.
Thomas Risse

V rámci Evropské unie a NATO lze nyní podle Risseho očekávat, že se bude více naslouchat středo a východoevropským státům, které před Ruskem dlouhodobě varovaly. Obě organizace jsou nyní jednotné, jako už dlouho nebyly, a pozitivní dojem má politolog i z Organizace spojených národů.

„Samozřejmě, Rada bezpečnosti je zablokovaná, protože Rusko má právo veta a nelze odsoudit ani věc, která je evidentním porušením mezinárodního práva. Ale ke slovu se dostalo Valné shromáždění OSN a na 141 zemí tuhle invazi odsoudilo,“ připomíná.

Jde nejen o obranu mezinárodního liberálního řádu, ale taky o ochranu našich hodnot jako demokracie, lidské svobody a vláda práva.
Thomas Risse

Válka na Ukrajině je podle Risseho přelomem, kdy končí dosavadní světový řád. V celém konfliktu jde ovšem o to, že demokratická Ukrajina ohrožuje existenci autoritářského systému Vladimira Putina s ohledem na kulturní propojení obou zemí.

„To, že se Západ díky tomu dokázal sjednotit, je pozitivní signál. A že i Spolková republika Německo, jako možná nejdůležitější stát Evropské unie, hodlá změnit svou politiku, považuji za mimořádně důležité. Jde totiž nejen o obranu mezinárodního liberálního řádu, ale taky o ochranu našich hodnot jako demokracie, lidské svobody a vláda práva,“ uzavírá.

Doufají západní státy spíš v konec Putinovy vlády, anebo věří v diplomatické ukončení konfliktu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.