Pavel Polák: Jak se Německo dopracovalo k velkému obratu ve vztahu k válce na Ukrajině
Byla to mimořádná schůze německého parlamentu. A byla mimořádně svolána na neděli. Události na Ukrajině dotlačily váhavé Německo zareagovat na to, co lze spolu se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nazvat „přelomem epochy“. 24. únor, tedy den, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, ukázal Berlínu celou řadu jeho vlastních omylů. Ty musela německá vláda v krátké době vstřebat a vystoupit z mnoha svých stínů.
Zaprvé útok na Ukrajinu způsobil Německu velkou diplomatickou kocovinu. Berlín měl v posledních dvou dekádách přímou linku do Moskvy. Sázel na to, že za každé situace je lepší spolu mluvit a jednat než ukazovat svaly.
Čtěte také
Berlín dělal vše pro to, aby tento komunikační kanál zůstal otevřený. A to i po anexi Krymu, kdy přes tento kanál Němci s Moskvou ničeho nedosáhli. Němečtí diplomaté mimo záznam už před lety s krčením ramen popisovali, že jednání s Moskvou o míru na Ukrajině skončila ve slepé uličce.
Německo nemělo záložní plán a trvalo na své jediné doktríně: dokud spolu mluvíme, můžeme dojednat mír. Ta platí nadále. Ale spíše jako zbožné přání. Že byla německá dosavadní politika vůči Rusku naivní, připouštějí i členové vládního kabinetu. Německo si tedy musí urychleně najít nový postoj k Rusku.
Přelom epochy
S tím souvisí druhý bod. V nové epoše, do které se Evropa přelomila po 24. únoru, hraje mnohem větší roli síla. Diplomacie nepodpořená silou nefunguje.
Čtěte také
Vláda Olafa Scholze, jak řekl v neděli na mimořádné schůzi parlamentu, nainvestuje 100 miliard eur do německé armády, a to už v tomto roce. V dalších letech bude investovat více 2 procenta HDP do obrany.
Německo je nejsilnější evropskou ekonomikou, investice do armády budou enormní. Je to krok, kterému se Německo vždy bránilo. Ještě před volbami stávající koaliční strany výrazné investice do obrany odmítaly. To už je minulostí.
Stejně tak jako dogma německé politiky nedodávat zbraně do válečných konfliktů. To je třetí bod. Ještě před víkendem na tom Berlín lpěl. Dříve nabídl Ukrajině vojenské helmy, dodávky zbraní blokoval. Tento postoj je v realitě války na Ukrajině neudržitelný a pro mnohé nepochopitelný. Německo muselo přehodnotit svůj postoj.
Čtěte také
Začtvrté Nord Stream 2 zůstane ležet na dně Baltského moře jako prázdné potrubí. Tento plynovod byl německým trumfem i handicapem zároveň. Berlín doufal, že touto energetickou provázaností s Ruskem vznikne tlak na to, aby se obě země vždy dohodly. Vycházelo to z racionální úvahy, že nikdo nebude řezat větev, na které sedí.
Německé vlády se v tomto ohledu přepočítaly a to, co Německu zůstalo, je pouze handicap: energetická závislost na Rusku. Jediným východiskem z této lapálie je pro Německo energie z obnovitelných zdrojů, ale to v horizontu více než deseti let.
Zapáté Berlínu došlo, že konflikt na Ukrajině prostě bude Německo bolet, ať se k němu Berlín postaví jakkoli. Svým dosavadním zdrženlivým až váhavým přístupem navíc Berlín ohrožoval i své postavení v táboře západních zemí.
Konfrontační postoj vůči Rusku rozhodně není to, co by si Německo přálo. Je to nezbytnost, kterou musel vzít Berlín na vědomí. To je právě onen „přelom epochy“, jak to nazval v projevu v Bundestagu kancléř Olaf Scholz.
Autor je zpravodaj Deníku N v Německu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.