Robert Schuster: Němci si v krizi vyvolané Ruskem počínají jako kdysi Féničané
Hodnotit současnou krizi na východní hranici Ukrajiny sice aktuálně patří do řečnického arzenálu nejednoho evropského státníka. Avšak Evropská unie jako celek při ní žádnou roli nehraje. Ani pokud jde o mírnění vojenského napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, stejně tak z pohledu daleko zásadnější mocenské partie mezi Ruskem a Spojenými státy, při níž jde o tvrdou geopolitiku v podobě nastavení budoucích zón vlivu v Evropě.
Přitom měla právě současná Evropská komise ambici, že bude „geopolitická“ čili pohlížet na světové události v širších souvislostech, nikoli pouze optikou někoho, kdo hasí vždy problémy, které zrovna nejvíc hoří, a většinou k tomu využívá svých finančních fondů.
Čtěte také
Na obranu Evropské unie je třeba říct, že není jednolitým blokem, s jedním politickým vedením, ale že se jedná o stav permanentního kompromisu 27 různých, někdy i zcela protichůdných, postojů.
Přesto všechno se ale dá konstatovat, že Evropská unie relativně věrně odráží nemohoucnost jejího největšího člena, Německa, které v současné situaci příliš dobrou figuru nedělá. Pomineme-li opakující výzvy, že je třeba nepolevovat v úsilí o dialog s Moskvou a brát v potaz její výhrady, pak to byly hlavně některé kroky v zákulisí, které vrhly na Berlín špatné světlo.
Domnění, že se s každým dohodnou
Mezi takové paří třeba nesouhlas německé vlády s dodávkami dronů Ukrajině ze zásob NATO, což musí vždy formálně odsouhlasit všichni členové Aliance, avšak Němci byli proti.
Čtěte také
Patří sem i přetrvávající přesvědčení mnoha vlivných politiků vládních sociálních demokratů, že ruský plynovod Nord Stream 2 není politický projekt, nýbrž čistě ekonomický, navíc údajně realizovaný nikoli státem, ale soukromou společností.
A jako by to už nestačilo, vyšel najevo výrok velitele německého vojenského námořnictva, Kay-Achima Schönbacha, jenž veřejně prohlásil, že je třeba se smířit s tím, že Krym už navždy zůstane ruský a prezidentu Vladimiru Putinovi nejde v aktuální krizi údajně o nic jiného, než aby ho Západ začal brát vážně.
Schönbach sice téměř vzápětí, co byla jeho slova uveřejněna, v armádě skončil. Bohužel se ale nelze vyhnout dojmu, že nešťastný viceadmirál akorát vyslovil nahlas, co si v berlínských politických kruzích myslí i jiní, akorát to takto jasně neříkají.
Čtěte také
Bylo by samozřejmě jednoduché nasazovat psí hlavu pouze současné nové levicově-liberálně vládě, která stále ještě nemá úplně vyřešeno, zda bude mít v zahraniční politice hlavní slovo sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, nebo ministryně zahraničních věcí za stranu Zelených Annalena Baerbocková. Ale ani od současné opozice čili bývalých vládních křesťanských demokratů zřejmě nelze čekat zázraky.
Za všechny to vyjádřil jejich nový předseda Friedrich Merz, který sice má pověst, že ještě patří do generace přesvědčených stoupenců transatlantické spolupráce. Avšak v souvislosti s aktuální krizí varoval před tím, aby bylo Rusko v případě překročení hranic s Ukrajinou odstřiženo od mezinárodního platebního systému Swift, jak o tom uvažují Američané. Podle Merze by měl takovýto krok nedozírné následky i pro Evropu a jeho firmy. Třeba dodat, že měl asi na mysli hlavně ty německé.
Německý esejista Karl Heinz Bohrer před lety označil své krajany za novodobé Féničany. Podobně jako oni zajímají se podle něj i Němci pouze o to, aby mohli pokud možno bez jakýchkoli překážek obchodovat s celým světem. Přitom se ale nezajímají o širší bezpečnostní nebo geostrategické otázky v domnění, že se vždy s každým dokážou dohodnout.
To si mysleli kdysi ve starověku i Féničané. Mimochodem, zřejmě nejznámější město, jež kdysi založili, se jmenovalo Kartágo.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
