Vyprázdněná nebo defektní demokracie. Tak hodnotí stav střední Evropy světoví experti včetně Timothyho Snydera
Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.
„Není dostatek faktů ani hodnot, jsou jen procedury. A tyto procedury neodhalují ani neměnění realitu, ale jen posilují status quo,“ uvedl Snyder, odborník na moderní dějiny střední a východní Evropy, v rozhovoru pro sérii exkluzivních interview Českého rozhlasu Plus.
Čtěte také
„Maďarsko už se posunulo hodně daleko tímto směrem a Polsko se jím pomalu posouvá,“ dodává profesor Yaleovy univerzity a autor knih jako Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, které vyšly i v češtině.
Zatímco Snyder charakterizuje tento stav jako vyprázdněnou demokracii, německý politolog Wolfgang Merkel ho nazývá defektní demokracií.
„Nejhorším případem je teď Maďarsko, zatímco Rumunsko a Bulharsko vlastně ještě nikdy skutečnými demokraciemi nebyly. Česko podle mě taky nemá tu nejlepší vládu, která by se snažila lidi spojovat a má spíš populistické rysy,“ zhodnotil profesor berlínského střediska sociálního výzkumu WZB úroveň demokracie v některých nových členských zemích.
Čtěte také
„Co mi ve střední a východní Evropě dělá starosti, je to, že ne Bulharsko nebo Rumunsko, ale země, které už v devadesátých letech upevnily svou demokracii – Maďarsko, Polsko, trochu Česko – tu demokracii začaly zase rozkládat,“ dodal Merkel.
K tomuto rozkladu napomohlo podle něj i prosazování populistických politiků a politiky. To je podle rakouského odborníka na populismus Waltera Ötsche spojené právě s odbouráváním demokratických standardů.
„Tradiční liberální demokracie potřebuje ve společnosti vícero mocenských systémů, které se navzájem kontrolují. To je ten známý systém vah a protivah. Populistické uvažování funguje tak, že se odvolává na lid a ne na nějaký nadřazený systém pravidel,“ popsal profesor z Lince a autor knihy Populismus pro začátečníky, která rovněž vyšla v Česku.
Čtěte také
Populistická politika se podle něj v praxi projevuje snahami hromadit moc a postupně odstraňovat kontrolní mechanismy ve státě. „To můžeme sledovat v rozsáhlé míře v Maďarsku a krok po kroku také u současné vlády v Rakousku,“ poznamenal Ötsch.
Další postřehy k současnému vývoji v Evropě od těchto a dalších expertů z první série exkluzivních rozhovorů ČRo Plus uslyšíte v pořadu Evropa Plus.
Druhá série začíná od 8. září. Prvním hostem bude americká novinářka, spisovatelka a držitelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová.
Související
-
Přibáň: Volby ukážou, zda se přikloníme k autoritářsko-populistickému modelu a zda je volič cynický
Tématem předvolební kampaně bude covid-19 a všechny jeho důsledky, které svět na příští léta zásadně ovlivní, myslí si sociolog Jiří Přibáň.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.