Vyprázdněná nebo defektní demokracie. Tak hodnotí stav střední Evropy světoví experti včetně Timothyho Snydera

5. září 2021
Evropa Plus

Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.

„Není dostatek faktů ani hodnot, jsou jen procedury. A tyto procedury neodhalují ani neměnění realitu, ale jen posilují status quo,“ uvedl Snyder, odborník na moderní dějiny střední a východní Evropy, v rozhovoru pro sérii exkluzivních interview Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

„Maďarsko už se posunulo hodně daleko tímto směrem a Polsko se jím pomalu posouvá,“ dodává profesor Yaleovy univerzity a autor knih jako Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, které vyšly i v češtině.

Zatímco Snyder charakterizuje tento stav jako vyprázdněnou demokracii, německý politolog Wolfgang Merkel ho nazývá defektní demokracií.

„Nejhorším případem je teď Maďarsko, zatímco Rumunsko a Bulharsko vlastně ještě nikdy skutečnými demokraciemi nebyly. Česko podle mě taky nemá tu nejlepší vládu, která by se snažila lidi spojovat a má spíš populistické rysy,“ zhodnotil profesor berlínského střediska sociálního výzkumu WZB úroveň demokracie v některých nových členských zemích.

Čtěte také

„Co mi ve střední a východní Evropě dělá starosti, je to, že ne Bulharsko nebo Rumunsko, ale země, které už v devadesátých letech upevnily svou demokracii – Maďarsko, Polsko, trochu Česko  tu demokracii začaly zase rozkládat,“ dodal Merkel.

K tomuto rozkladu napomohlo podle něj i prosazování populistických politiků a politiky. To je podle rakouského odborníka na populismus Waltera Ötsche spojené právě s odbouráváním demokratických standardů.

„Tradiční liberální demokracie potřebuje ve společnosti vícero mocenských systémů, které se navzájem kontrolují. To je ten známý systém vah a protivah. Populistické uvažování funguje tak, že se odvolává na lid a ne na nějaký nadřazený systém pravidel,“ popsal profesor z Lince a autor knihy Populismus pro začátečníky, která rovněž vyšla v Česku.

Čtěte také

Populistická politika se podle něj v praxi projevuje snahami hromadit moc a postupně odstraňovat kontrolní mechanismy ve státě. „To můžeme sledovat v rozsáhlé míře v Maďarsku a krok po kroku také u současné vlády v Rakousku,“ poznamenal Ötsch.

Další postřehy k současnému vývoji v Evropě od těchto a dalších expertů z první série exkluzivních rozhovorů ČRo Plus uslyšíte v pořadu Evropa Plus.

Druhá série začíná od 8. září. Prvním hostem bude americká novinářka, spisovatelka a držitelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová.

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.