Politolog Merkel: Největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale neliberální demokraté

„Sice nevíme, jestli něco z toho přetrvá. Ale pochybuji, že jen otočíme pomyslným vypínačem a vrátíme zase tam, kde se to loni v únoru zastavilo,“ pokračuje profesor z berlínského střediska sociálního výzkumu WZB.

Čtěte také

Populismus rozděluje lid proti elitě, vede k hromadění moci a zvůli, vysvětluje expert Walter Ötsch

V demokracii je nutné, aby vláda byla pod kontrolou, k čemuž slouží tři instituce: parlament, soudy a média. V Německu podle Merkela nejlépe fungovaly soudy, které svými verdikty zablokovaly velkou část vládních nařízení a exekutivu napomínaly, že zachází příliš daleko.

Naopak parlamentní demokratická opozice stála spíše na straně vlády, což je prý nepochopení jejího hlavního poslání. A konečně německá veřejnoprávní média si přisvojila jakousi výchovnou úlohu a nabádala obyvatele, aby poslouchali vládu.

Novináři vytvořili termín Corona-leugner a do téhle škatulky řadili všechny, kteří znevažují nebezpečnost koronaviru nebo jeho existenci.
Wolfgang Merkel

„Novináři taky vytvořili hodně problematický termín – takzvaný Corona-leugner – a do téhle škatulky řadili všechny, kteří ať už z racionálních, nebo iracionálních důvodů znevažují nebezpečnost koronaviru anebo fakt, že vůbec existuje. Tyhle názory sice rozhodně nesdílím, ale opravdu není demokratické, když velkou část veřejnosti označíme za obyčejné lháře,“ zdůrazňuje Wolfgang Merkel s tím, že to ve společnosti zanechá stopy.

Rozdělená společnost

V Německu také zaznívaly hlasy volající po tom, aby byla proti těmto lidem nasazena kontrarozvědka, a to zejména z řad levicových liberálů, tedy voličů Zelených, sociálních demokratů nebo Levice.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

„Nechápou, že největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale demokraté, kteří schvalují neliberální chování. Tento trend můžeme vysledovat po celé Evropě, ve Spojených státech. Tuhle iliberalizaci považuji za velký problém,“ upozorňuje.

Krize podle něj znovu ukázala, že ji nejvíce odnáší nejslabší třetina až polovina obyvatel, a navíc se vyostřuje polarizace společnosti, kterou zřejmě ještě dále zhorší debaty o boji s klimatickou krizí. Za velký problém politolog považuje moralizování, kdy se odlišné postoje označují za špatné a nemorální.

„Tohle tu teď máme pořád. Bylo to za migrační krize, je to i za pandemie a už se to objevuje i v debatách o klimatu. Táhne se to celou společností a ještě víc ji to rozděluje,“ uvádí.

Média musí přestat s tím, že tu druhou skupinu vykreslují jako tu v uvozovkách zlou. A taky by se neměla pokoušet nás vychovávat.
Wolfgang Merkel

Merkel očekává, že rozdělení společnosti se bude ve 20. letech 21. století dále prohlubovat, a to bez ohledu na ekonomický vývoj:

Čtěte také

Politolog Ivan Krastev: Rusko nám vzkazuje, že to nejste vy, kdo nás rozdělí, ale my rozdělíme vás

„Do usmiřování se musí zapojit politické elity a média. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier označil za úkol svého funkčního období právě budování mostů ve společnosti. Média zase musí přestat s tím, že tu druhou skupinu vykreslují jako tu v uvozovkách zlou. A taky by se neměla pokoušet nás vychovávat.“

Bude Evropa kopírovat vývoj ve Spojených státech? A proč slábnou sociálně demokratické strany? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.