Timothy Snyder: Evropa i Spojené státy teď postrádají budoucnost. To je slabina, kterou využívá Rusko

„Vnější aktéři se chovají tak, že hledají slabiny v systému. Hledají rozpory ve společnosti. Nejlepším způsobem, jak odolat zásahům zvenčí, je vyřešit co možná nejvíce problémů doma,“ podotýká přední expert na novodobé dějiny střední a východní Evropy.

Čtěte také

Politolog Merkel: Největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale neliberální demokraté

Tento region je prý posledních 100 let dějištěm nejrůznějších experimentů a fenoménů, které se odtud dostávají na Západ – například tunelování, oligarchické struktury nebo kybernetické útoky.

Na východě Evropy také poprvé začalo docházet k vyprazdňování demokracie, která se postupně redukovala na prázdné procedury, kdy se sice konají volby a existují politické strany, ale jen se posiluje status quo. Tímto směrem se prý ubírá Maďarsko a pomalu i Polsko, vyprazdňování demokracie ovšem spatřuje i ve Spojených státech.

V současnosti tu proti sobě stojí vyprázdněná demokracie versus plnohodnotná demokracie. Hlavním nepřítelem demokracie je její absence.
Timothy Snyder

„Vzorem pro tento model je Rusko. Konají se tam sice volby, ale vůbec nic neznamenají, jsou úplně prázdné. V současnosti tu proti sobě stojí ta vyprázdněná demokracie versus plnohodnotná demokracie. Hlavním nepřítelem demokracie je její absence,“ uvádí.

Prázdná propaganda

Ruská propaganda podle něj nenabízí žádný alternativní světonázor a je pouze destruktivní:

Čtěte také

Populismus rozděluje lid proti elitě, vede k hromadění moci a zvůli, vysvětluje expert Walter Ötsch

„Říká, že všechno je to nesmysl, význam má pouze síla, že ve světě nejsou žádné hodnoty a že každý podvádí, lže a krade. Tvrdí: proč bychom se měli starat o lidská práva, ta jsou fikcí, proč bychom se měli starat o demokracii, ta je k smíchu.“

„To, co Evropa i Spojené státy teď postrádají, je budoucnost, její smysl. Česká republika je nezávislý stát, což je skvělé. Evropská unie existuje, což je úžasné. Ale co dál? Jak dosáhnout toho, aby věci byly úžasné v 21. století? Tohle je podle mě obrovská slabina, kterou Rusové využívají,“ pokračuje Snyder.

Současné problémy západních demokracií podle něj vystihl Václav Havel už ve svém eseji Moc bezmocných či v dopise Gustavu Husákovi.

Václav Havel měl obavy z toho společenského stroje, který nás tlačí do toho, co nazval nejpravděpodobnější stavy. Takto definujeme útlak.
Timothy Snyder

„Měl obavy z toho společenského stroje, který nás tlačí do toho, co nazval nejpravděpodobnější stavy. Takto definujeme útlak, kdy jste nuceni dělat věci, které se jeví pravděpodobné. Svoboda je o poznávání nepředvídatelných, krásných a autentických věcí v nás,“ vysvětluje s odkazem na Havla.

„Dnes máme ten velký stroj, kterým je internet a který nás dělá méně zajímavými. A když jsme méně zajímaví, je obtížné podporovat občanskou společnost a demokracii. Havel tak zůstává navždy důležitou osobností,“ dodává.

Nebezpečné knihy

Velkou roli v dezinformačních kampaních hrají sociální sítě, které vyplňují vakuum vzniklé úpadkem tradičních médií. Nutná je podle Snydera proto jejich regulace, to ale může dokázat jedině Evropská unie jako celek, nikoli jednotlivé národní státy.

Čtěte také

Politolog Ivan Krastev: Rusko nám vzkazuje, že to nejste vy, kdo nás rozdělí, ale my rozdělíme vás

Snyder upozorňuje na to, že s internetem se lidé musí naučit nakládat, podobně jako s každým jiným novým médiem v minulosti. „Prvních 150 let po vynálezu knihtisku knihy přispívaly k náboženským válkám. Knihtisk destabilizoval Evropu a vedl ke smrti nejméně třetiny tehdejší populace,“ připomíná historik.

„U knih teď máme autory, autorská práva a další pravidla, která v počátcích neexistovala. S internetem je to podobné. Představa, že je to svobodný, naprosto liberální prostor, je nesmyslná. Každé nové médium potřebuje nějakou formu,“ zdůrazňuje.

Představa, že internet je svobodný, naprosto liberální prostor, je nesmyslná.
Timothy Snyder

V této souvislosti Snyder vyzdvihuje důležitost vzdělání, Evropané prý ale dělají stejnou chybu jako Američané:

„My jsme digitalizovali naše školy a byla to velká chyba a šílená myšlenka. Evropané teď chtějí dohánět Američany tím, že také digitalizují své školství. Mnohem lepší by bylo, kdyby to nedělali a vyhodili počítače ze tříd. Vyjma hodin, kde se děti učí programovat,“ radí.

Poslechněte si celé speciální Interview Plus, v anglickém znění si ho můžete poslechnout zde. Další rozhovory s významnými evropskými mysliteli najdete zde.