Britský novinář Edward Lucas: Česko nemůže být v soupeření s ruskými tajnými operacemi černou dírou
Český rozhlas Plus vysílá už 10 let, takže vybíráme z archivu ty nejlepší pořady a rozhovory. Tentokrát připomínáme Interview Plus ze 14. září 2021 s britským novinářem a spisovatelem Edwardem Lucasem. Poslechněte si jeho názory k bezpečnosti v Evropě, a to ještě před invazí Ruska na Ukrajinu. Moderuje Petr Dudek.
Česko i další evropské země v následujících týdnech čekají důležité volby. Za ty vůbec nejdůležitější označuje britský novinář Edward Lucas volby v Německu, nepůjde v nich ale jen o samotný výsledek: „Obávám, že novou německou vládu nebudeme mít před koncem roku. Což je nežádoucí moment nejistoty v situaci, která je i tak velmi obtížná. Ale to je daň za demokracii.“
V Evropě je podle něj nouze o vedení. Jedinou zemí, která má silné vůdce, je prý Litva se třemi miliony obyvatel, schopnost vést ovšem musí prokázat velké země jako Německo a Francie.
Čtěte také
Pokud se tak nestane, ovlivní to nejen malé a středně velké země v Evropě. V globální politice je podle Lucase zásadní otázkou, jak si poradit se vzestupem Číny. A Američané očekávají, že se jim dostane podpory ze strany Evropy.
„Odpověď Evropy je a doposud byla velkým zklamáním. Francouzský prezident Emmanuel Macron se jen předváděl, kancléřka Angela Merkelová váhala, představitelé Evropské unie se jako obvykle vyjadřovali velmi neurčitě, takže Američané mají Evropy v tuto chvíli celkem plné zuby,“ míní novinář.
Amerika se nebude v oblasti bezpečnosti na evropské straně moc angažovat. Budeme si to muset vyřídit vlastními silami.
Edward Lucas
Projevuje se to prý například tím, že Spojené státy uzavřely dohodu s Německem a Ruskem, aby měly „z krku“ kontroverzní plynovod Nord Stream 2, a obracejí svou pozornost do Tichomoří.
Edward Lucas
Britský analytik, přední expert na Rusko, zahraniční politiku Ruska a jeho tajné služby. Působil jako šéf zahraniční sekce The Economist. Několik let pobýval ve střední Evropě a v Pobaltí.
„Amerika se nebude v oblasti bezpečnosti na evropské straně moc angažovat. Budeme si to muset vyřídit vlastními silami. A to bude těžké, protože to jako Evropané ještě sami nedokážeme. Takže je tu prostor pro další ruskou agresi, ať už vojenskou nebo na poli kybernetické kriminality a dezinformací nebo v energetice,“ varuje.
Naivní Němci
Ruský plynovod podle Lucase do Evropy spíše než plyn přivede ruský vliv a korupci. Němci prý nechápou, že plyn je politická komodita, nejen surovina.
Čtěte také
„Německu chybí schopnost strategického jednání a uvažování. Neuvědomují si, že kdo je velkou hospodářskou mocností, má zároveň velkou politickou odpovědnost. To je špatné pro celou Evropu. Spotřebitelé, kteří plyn nakupují, platí za německou sebestřednost, samolibost a naivitu,“ zdůrazňuje.
Lucas připouští, že plyn bude v Evropě potřeba, aby nahradil uhlí, které je hlavním problémem v produkci skleníkových plynů. Současně prý ale Němci nepochopili politické důsledky jejich Energiewende, tedy přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
O energii je třeba přemýšlet strategicky, nikoli sentimentálně a ne jen z komerčního hlediska.
Edward Lucas
Kritizuje například to, že není vybudována přenosová soustava, aby energie mohla proudit z jednoho konce Německa na druhý. Výsledkem mimo jiné je, že přebytečná energie se prodává za dumpingové ceny.
„O energii je třeba přemýšlet strategicky, nikoli sentimentálně a ne jen z komerčního hlediska. Brát na vědomí budoucnost planety, ale také geopolitické postavení Evropy. Obávám se, že to Německo neumí,“ doplňuje Lucas.
Špioni v Česku
Na jaře byly z Česka vyhoštěny desítky ruských diplomatů v reakci na kauzu výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, za nímž stáli agenti vojenské rozvědky GRU. „Rozhodnutí vyhostit ruské špiony je výborné. Ale přišlo o mnoho let později, než přijít mělo,“ hodnotí expert na střední Evropu a Pobaltí.
Čtěte také
„Česká republika si nemůže dovolit být v soupeření s ruskými tajnými operacemi nějakou černou dírou. Musíme vyčistit celý dům. Ne jen jedno hnízdo, ale všechny. A vyměnit nábytek, dveře a okna, abychom si byli jisti, že už se nic podobného nebude opakovat,“ dodává s tím, že Vrbětice byly tragickou, ale nikoli nejzávažnější ruskou operací v Česku.
Dopadnout pachatele útoku, kteří jsou i za otravou bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, se zřejmě nepodaří, je proto třeba zaměřit se na jejich tuzemské spolupracovníky.
„Ti by se teď měli strachovat o budoucnost, o své další uplatnění, případně by se měli obávat uvěznění. V tom si vedeme opravdu zle. Tady v Británii je to stejné, jsou tu bankéři, právníci a další, kteří spolupracují s ruskými oligarchy a technokraty a prochází jim to. Takže všichni musíme víc zabrat,“ uzavírá Lucas.
Jak dnes hodnotí prezidentství Donalda Trumpa? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Politolog Merkel: Největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale neliberální demokraté
Za velký problém Wolfgang Merkel považuje moralizování, kdy se odlišné postoje označují za špatné a nemorální. Vadí mu také označování lidí za Corona-leugner čili lháře.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.