Když vezeme na Ukrajinu pomoc, nebojíme se. My jsme tam doma, ne Rusové, říká dobrovolník Kapustej
„Na začátku války jsem si řekl, že tentokrát už nebudu stát stranou. Tím tenkrát myslím chvíli, když nám vzali Krym, ale byl jsem tehdy ještě moc mladý, abych něco konkrétního dělal,“ vzpomíná čerstvý absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a držitel ceny Jana Opletala za občanskou angažovanost Vasyl Kapustej. (Vysíláme v repríze.)
„Proto jsem hned čtvrtý den války založil finanční sbírku, ve které jsme tehdy vybrali přes 12 milionů korun,“ popisuje.
„Vedle toho pořádáme kontinuálně i materiální sbírky na pomoc civilistům i vojákům, a to pak s mámou vozíme přímo na Ukrajinu,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Pomáhají přímo na frontě v Záporožské oblasti i na Donbase. „Samozřejmě se trochu bojíme, ale vždy si na to říkáme, že se nemáme čeho bát, protože my jsme doma a Rusové tam nemají co dělat.“
Čtěte také
„A vždy, když s pomocí dorazíme, je atmosféra velmi radostná. Protože konečně přijela kýžená pomoc, je vidět ohromný vděk – a je to super. Když se pak bavíme o samotné situaci na frontě, co se děje nového, nebo když přijde řeč na ztráty, tak to už tak veselé není.“
Kapustej žije v Česku s oběma rodiči, celá širší rodina je ale na Ukrajině. „Na začátku války jsme pomáhali několika tetičkám, bratrancům a sestřenicím, aby mohli do Česka. Nakonec tady zůstali jen první tři měsíce války, když se to trochu stabilizovalo, a když bylo jasné, že Rusové nikam dál nedojdou, vrátili se domů.“
Pomáhá celá rodina
„Ale pomáhá celá rodina – někteří stejně jako já ,dobrovolničí‘, mámy bratranec je přímo v ozbrojených silách a slouží. Ale všichni se snažíme být aktivní a přiložit ruku k dílu. Aby, až to budeme jednou vyprávět vnoučatům, jsme se za to nestyděli a mohli naopak říct, že jsme nestáli stranou.“
Čtěte také
A pomáhat chce dál. „Chci to dělat naplno, dokud budu moct. Významně mi pomáhají rodiče, hlavně máma. To je velká opora. Když jsem nemohl kvůli studijním povinnostem na Ukrajinu – často kvůli zkouškám, diplomové práci apod. –, jela ona. Popravdě – byla tam častěji než já, u mne šlo zhruba o deset cest, máma jich absolvovala už kolem 20. Takže bez ní bych nedokázal to, co jsem dokázal,“ uzavírá Vasyl Kapustej.
Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Lenka Buriánková. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v únoru 2025.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
