Varšava proti Bruselu. Ve sporu o polské soudnictví dojde na podzim ke konfrontaci, tvrdí analytik

9. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Transparent svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko
0:00
/
0:00

Dlouhodobý spor mezi Evropskou unií a Polskem se opět vyhrotil. Evropská komise žádá Soudní dvůr EU, aby vyměřil pokutu za to, že Polsko dosud nezastavilo činnost orgánu trestajícího polské soudce. „Polská vláda vnímá význam konfliktu s evropskými institucemi a snaží se různě na oko ustupovat, aby to bylo vnímané jako něco běžného. Ale ty problémy se prohlubují a zdá se, že na podzim dojde k ostřejší konfrontaci,“ míní analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.

Disciplinární komora je podle analytika v justičních systémech běžným orgánem, v případě Polska je ale problémem míra vlivu, který mohou politici uplatňovat na fungování soudcovského stavu.

Čtěte také

Spory vyvolává i iniciativa polského premiéra Mateusze Morawieckého, který po ústavním soudu chce rozhodnutí, zda je právo Evropské unie nadřazené právu polskému. Podle eurokomisaře Paola Gentiloniho je ale právě tato polemika jedním z diskutovaných témat před uvolněním finančních prostředků na obnovu ekonomiky po pandemii.

Dostál nevylučuje, že Polsko může o peníze přijít. „Je to takové napjaté vyčkávání. Obě strany stupňují rétoriku a oči jsou upřeny k rozhodnutí polského ústavního soudu,“ uvádí s tím, že soud své rozhodnutí už několikrát odložil.

Maďarsko má v této věci své vlastní problémy a tento tandem se vykryje.
Vít Dostál

Klíčové bude i to, jak se k celé věci postaví ostatní členské země. Citelnější restrikce se totiž na evropské úrovni musí schvalovat jednomyslně, Polsko se ale může spolehnout na Maďarsko. „To má v této věci své vlastní problémy a tento tandem se vykryje,“ předpovídá.

Komunistické patologie?

Polská provládní média upozorňují, že soudcovská nezávislost je i po provedených reformách mnohem vyšší než například v Německu, Nizozemsku nebo Lucembursku, a celý spor označují za účelový.

Čtěte také

„Nestačí se dívat na to, jak ty instituce fungují na papíře, ale je třeba přemýšlet i nad intencemi a trendem, který sledujeme,“ podotýká analytik a připomíná, že polští soudci i občanská společnost na problémy upozorňovali už před vznikem disciplinární komory.

Dostál připomíná, že problémy začaly už v roce 2015, kdy byla u moci nyní opoziční Občanská platforma. Sejm tehdy vybral čtyři nové soudce ústavního soudu, dvěma jejich předchůdcům ovšem mandát končil až po volbách. Po nich se k moci dostala strana Právo a spravedlnost (PiS), která výběr zpochybnila a vybrala nové soudce.

„Vláda začala uplatňovat moc vůči soudním institucím a proti tomu se postavila Evropská komise a v dalších dílčích případech i Soudní dvůr Evropské unie,“ přibližuje.

Jaroslaw Kaczynski

Lídr PiS Jarosław Kaczyński vychází z přesvědčení, že v některých oblastech přetrvává vliv dřívějších komunistických elit a různé „patologie“, které narušují výkon těchto institucí, a proto je třeba je reformovat – včetně soudů, prokuratury nebo médií.

Proč jsou Poláci navzdory sporům jednoznačnými zastánci členství v Evropské unii? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související