Filip Nerad: Středoevropské hříšníky šéfka Komise varovala, ale nejmenovala

16. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu

„Name and shame“, zní v angličtině veršované spojení pro veřejné označení hříšníka, který dělá něco špatně. Tím, že na něj ukážete prstem, se má chytit za nos a danou věc napravit. Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu evropského bloku ukázala na mnohé. Unijní hříšníky ale k nepotěšení přihlížejících europoslanců ve Štrasburku nejmenovala.

Asi nejvíce do očí bijící to bylo v pasáži o dodržování právního státu, kde Unie už několik let vede řízení s Polskem a Maďarskem kvůli porušování jeho zásad. V případě Varšavy je to kvůli omezování nezávislosti justice tamní konzervativní vládou.

Budapešťská vláda Viktora Orbána má podle Evropského parlamentu těch prohřešků na svém kontě ještě víc. Vedle podmanění maďarských soudů musí vysvětlovat omezování akademických svobod, nevládních organizací nebo médií.

Čtěte také

Přesto jméno ani jedné z těchto zemí v projevu šéfky Komise v této souvislosti nezaznělo a von der Leyenová mluvila pouze o členských státech, kde dochází ke znepokojivému vývoji. Vzkaz jim byl přesto jasný. Unie bude všude hájit nezávislost justice, svobodu médií a vládu práva. A vedle dialogu je Komise připravená i k rozhodným činům.

To v případě Polska s Maďarskem může znamenat například neschválení plánů na získání peněz z obřího unijního balíku na zotavení ekonomik po pandemii. Svůj souhlas s nimi pro tyto dvě země Brusel stále odkládá a bez něj tyto finance nemohou dostat. Jednou z podmínek je totiž jejich dostatečné ochránění před zneužitím a to bez nezávislých soudů úplně nejde.

Preventivní opatrnost

V zásobě má Komise také spuštění nového mechanismu na ochranu evropského rozpočtu před státy porušujícími takzvaný princip rule of law. To by mohlo vést až k zastavení štědrých unijních dotací, na které jsou Varšava a Budapešť zvyklé. K tomu se navzdory opakovaným výzvám europoslanců Komise ale zatím nemá.

Čtěte také

Na Česko přišla ve výročním projevu von der Leyenové výslovně řeč jen v momentě, kdy německá předsedkyně Komise citovala bývalého prezidenta Václava Havla – což ostatně neudělala ve funkci poprvé.

Ale i současná česká vláda se v proslovu mohla najít. Pokud pozorně poslouchala a četla mezi řádky. A to když von der Leyenová mluvila o ochraně každého centu z evropského rozpočtu a odhodlání vyšetřovat všemi prostředky každý případ zneužití unijních peněz a korupce.

Právě tato neústupnost Komise vůči originálnímu českému vynálezu spojení pozice premiéra a osoby ovládající největšího tuzemského příjemce dotací – i když dočasně zaparkovaného ve svěřenských fondech – má za následek aktuálně největší mrzení mezi Prahou a Bruselem. Souhlas s čerpáním miliard z unijního fondu obnovy česká vláda sice na rozdíl od obou visegrádských partnerů už dostala, ale pouze podmíněně. Pokud nezačne řešit střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), může také přijít zkrátka.

Filip Nerad

Proč šéfka Komise žádnou z dotčených zemí nejmenovala, je nabíledni. Evidentně nestála o další kolo slovních přestřelek se středoevropskými metropolemi a posilování antiunijních nálad ve Visegrádu. Po bolestné anabázi s brexitem jsou současné přibývající hlasy z polských vládních kruhů o možném polexitu asi tím posledním, co by Komise chtěla ještě víc rozdmýchávat. Preventivní opatrnost je z jejího pohledu na místě také kvůli možným budoucím právním krokům proti vládám ve Varšavě, Budapešti nebo Praze.

A tak místo jmenování zůstalo pouze u varování. Až další měsíce ukážou, zda unijní exekutiva dokáže skutečně přejít i od slov k činům. Zatím spíš zůstává u toho prvního.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio