Jak by se měla Evropská unie změnit? O názory lidí stojí Konference o budoucnosti Evropy

25. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropská unie

Evropská unie spustila platformu, která má být centrálním prostředkem pro vtažení Evropanů do diskuzí o budoucnosti Unie. „Lidé a organizace můžou na platformě šířit své nápady. Sledovat, komentovat a případně podpořit nápady jiných. Navzájem na sebe reagovat a najít akce, které se konají blízko nich, nebo dokonce tyto akce sami organizovat,“ přiblížila účel webu futureu.europa.eu místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuicová.

Aby žádný Evropan nebyl jazykově hendikepován, překládají se všechny vložené podněty a debaty na platformě do všech 24 oficiálních jazyků Evropské unie. Podle chorvatské eurokomisařky , která je jednou ze spolupředsedkyň výkonné rady konference, se tak mohou lidé zapojovat do diskuzí i na opačné straně kontinentu.

Čtěte také

„Třeba Ital, který se chce účastnit debat o digitální transformaci ve Finsku, uvidí všechny vstupy v italštině. Bez ohledu na to, odkud tyto příspěvky přijdou, je bude moci komentovat. Všechno se bude okamžitě překládat. To je skutečná inovace pro evropskou demokracii.“

Digitální transformace je jedním z devíti hlavních témat, která konference předkládá Evropanům k diskutování a vylepšování. Dalšími jsou třeba změna klimatu a životního prostředí, zdravotnictví, ekonomika a pracovní místa, hodnoty a práva, EU ve světě, migrace nebo vzdělání a kultura. Desáté okénko na webu je otevřené pro návrhy z jiných oblastí.

Stránka, na které se mohou lidé zapojit do diskuze nebo zjistit, jaká akce se v jejich okolí koná, je součástí Konference o budoucnosti Evropy. Cílem projektu je zapojit unijní občany do debat o budoucím směřování EU. Oficiálně začne na Den Evropy 9. května a koná se po ročním odkladu kvůli pandemii nebo sporům o vedení. 

Co s podněty bude dál?

„Všechny povedou k určitému množství závěrů, které budou základem pro druhou fázi konference. Tou budou občanské panely, které budou organizovány nejen na místní, regionální nebo národní úrovni, ale také poprvé na evropské úrovni,“ vysvětlil další ze spolupředsedů výkonné rady konference a zástupce europarlamentu v ní Guy Verhofstadt.

Čtěte také

Doporučení z těchto panelových debat pak budou podkladem pro plenární zasedání konference, kterého se zúčastní zástupci všech unijních institucí, národních parlamentů, občanů a dalších sdružení. Nakonec výkonná rada vypracuje závěry konference.

Tabu pro ně nebudou ani změny unijních smluv, kterým se v současnosti brání hlavně členské státy.

„Pokud budou občané chtít řešit změny smluv, budeme se tomu muset věnovat. Ať už na plenárním zasedání nebo ve výkonné radě. Musíme vědět, co lidé chtějí,“ potvrdila zástupkyně unijních zemí ve výkonné radě a představitelka portugalského předsednictví Ana Paula Zacariasová.

Tabu nebudou ani změny unijních smluv, kterým se v současnosti brání hlavně členské státy.

Změnu smluv a rozšíření pravomocí Evropské unie v některých oblastech nevylučuje třeba německá kancléřka Angela Merkelová.

Čtěte také

„Myslím, že Evropská unie potřebuje víc kompetencí ve zdravotnictví. K tomu by zřejmě bylo potřeba změnit smlouvy. Vždy jsem tomu byla otevřená, pokud to dávalo smysl a nedělalo se to samoúčelně. Ke změně smluv je ale nutná jednomyslnost členských zemí. Ty jsou pány – nebo spíš bychom mohli říct dámami, které drží otázku změn smluv v ruce,“ uvedla Merkelová na videodebatě Evropské lidové strany.

Zahradil: Je to prázdné rétorické cvičení

Konference o budoucnosti Evropy má pracovat do jara příštího roku. Závěrečnou zprávu výkonné rady pak dostanou na stůl šéfové Evropské komise, rady a parlamentu, kteří konferenci formálně předsedají. Na těchto institucích pak bude rozhodnutí, jak převést výsledek těchto celoevropských debat do unijní praxe.

Čtěte také

Podle analytičky Institutu pro evropskou politiku Europeum Zuzany Stuchlíkové panuje ale riziko, že výsledky konference budou unijní lídři nakonec ignorovat. „To riziko vyplývá z toho, že není dopředu definováno, jak se s těmi výstupy má pracovat,“ upozorňuje.

Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) za problém spíš pokládá výrazné zkrácení času na přípravu reforem. „Ta původní ambice byla 24 měsíců. Dnes jsme se dostali na poloviční dobu a nejsem si jistý, jestli to bude ku prospěchu věci,“ soudí zástupce liberální frakce Obnova Evropy.

Jeho kolega Jan Zahradil (ODS) z frakce evropských konzervativců zas konferenci považuje jen za „prázdné rétorické cvičení“ a skrytou snahu prosadit eurofederalistické cíle.

Více o tomto projektu a názorech na něj se dozvíte v pořadu Evropa Plus. 

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související