Pokud někdo tvrdí, že pozná, který titul bude dobrý, lže, nebo má vnuknutí, usuzuje nakladatel
Před dvaceti lety zakládal matematik Zdeněk Kárník spolu s bohemistou Markem Pečenkou nakladatelství Dokořán zaměřené zejména na populárně naučnou a odbornou literaturu. „Slavíme to v podstatě od začátku tohoto roku. Máme rádi víno, já červené, Pečenka bílé,“ směje se Kárník. Jeho podnik vydává například knihy geologa Václava Cílka.
I náturou jsou prý každý úplně jiní. „Marek je břitký analytik, který všechno hned ví, já všechno dlouze převaluju v hlavě. A tak se doplňujeme,“ popisuje host Hovorů. Před založením společné firmy, oba sedm let působili v nakladatelství Libri.
Čtěte také
„Rozdělili jsme se v podstatě na dvě poloviny, měli jsme trošku jiné představy o tom, co bychom měli dále vydávat. My jsme chtěli jít do překladů a občas i do beletrie a do populárně naučné literatury. A kolegové se striktně drželi původních encyklopedii od českých autorů. Prostě jsme se rozešli kvůli programovému zaměření,“ vzpomíná.
Že se nakladatelství Dokořán zaměří na populárně naučnou a odbornou literaturu, vyplynulo z několika okolností. „Povídali jsme si se spoustou lidí, kteří říkali, že toto místo právě chybí. A nám to ani nebylo proti srsti. Já se kromě matematiky vyznám trošku i v historii a společenských vědách. A kolega zase absolvoval pár ročníků techniky, takže se vyzná v těch tvrdších vědách. Tak to sedlo docela dobře dohromady,“ naznačuje.
„Děláme to proto, že nás to baví. A že nám to vychází nakonec i finančně, nás jen těší. Ale není to primární,“ přiznává.
Nakonec z toho vyleze 30 až 60 knížek ročně
Zhruba třetinu produkce nakladatelství Dokořán tvoří překlady. „Máme redakční radu, ale ediční plán vzniká v podstatě tak, že během roku sbírám nabídky od všech možných agentur, zkoumám na prodejních serverech, zejména anglických, jaké knížky vycházejí, jak se dobře prodávají. Z toho vypracuji 30 až 50 nabídek, k tomu něco dodá kolega, šéfredaktorka, redaktorky... Pak se to zamíchá a zkoumáme, co by se dalo vydat. Pak přijde nekonečné kolo právních jednání ohledně autorských práv a tak dále. Nakonec z toho vyleze 30 a 60 knížek ročně,“ popisuje.
Čtěte také
U výběru konkrétního titulu se řídí intuicí. Pokoušeli se prý vypracovat i nějaké vědecké metody, jak poznat, co by se mohlo dobře prodávat, ale nic takového nenašli. „Jestli někdo tvrdí, že pozná, který titul bude dobrý, tak buď lže, anebo nebo má výjimečné vnuknutí,“ říká Kárník.
Bestsellerem se stala například kniha Gottland od Mariusze Szczygiela. Že to bude trefa do černého, přitom majitelé nakladatelství vůbec netušili.
„Naopak u Gottlandu jsme očekávali, že to bude hodně velký průšvih. Proto jsme na to získali dotaci od polské kultury, kterou jsme možná vrátili. V té knize je něco, co české čtenáře chytlo drápkem. Szczygiel zná Čechy, umí docela dobře česky a má nás rád. Pak je ještě jeden polský autor. Ten Čechy nemá rád, říká jim Pepíci, a ten takových úspěchů nedosáhl,“ směje se.
Václav Cílek nás vlastně spolu živí
Hlavním autorem Dokořán je ale geolog Václav Cílek. Nakladatelství prodalo už více než 200 tisíc jeho výtisků.
Čtěte také
„Václav Cílek nás za současné situace vlastně spolu živí. Opravdu nám dělá tak pětinu nebo sedminu obratu. Václav je výborný autor, protože napíše knížku od přední desky až po zadní, doprovodí k tomu obrázky, které zařadí. Prostě připraví knížku kompletně na klíč, že se dá jen graficky upravit. Výsledkem bývají skvostné tituly. Vydali jsme jich zatím 15 nebo 17,“ připomíná.
Nakladatelství dosud vydalo přes tisíc titulů v nákladu 1,7 milionu výtisků. Kárník přiznává, že takové ambice před 20 lety s Pečenkou neměli. „Ale dovedli jsme si představit, že by nás to mohlo nějakou dobu živit. A když to šlo, tak jsme prostě pokračovali dál,“ konstatuje Zdeněk Kárník.
Jak těžké je objevit úspěšnou prvotinu? Podle čeho si má vybírat čtenář titul, po kterém sáhnout? Co s knižním trhem udělala korun krize? Proč podle něj čtečky a elektronika nevytlačily tištěné knihy? Poslechněte si celé Hovory. Ptal se Vladimír Kroc.
Související
-
Ilustrovat Slabikář? Brala jsem to s posvátnou úctou. Dítěti otevíráme svět knih, věří výtvarnice
Výtvarnice Anna Neborová maluje nejraději v noci, protože nezvoní telefony a je klid. „Není možné prostě přilítnout ze schůzky a okamžitě začít malovat,“ popisuje.
-
Jsem autorkou ženské literatury, což nepovažuji za něco pejorativního, říká spisovatelka Donátová
Taková ženská jako já, Matka v trapu a nově Matka s ručením omezeným. „Nebráním se označení, že jsem autorka ženské literatury," říká novinářka Uljana Donátová.
-
Radit dětem, jak by měly žít? Jsou jiné než my. Svou cestu si najdou, věří spisovatelka Fischerová
„Samozřejmě že socialistický čas v sobě měl mnoho špatného, ještě horšího a úplně nejhoršího. Ale taky měl některé dobré rysy. K těm nejlepším patřily domácí univerzity.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka