Českých rukopisů máme málo, proto vydáváme hlavně překlady, říká šéf rodinného nakladatelství Kazda
Václav Kazda stojí v čele rodinného nakladatelství. „Manuskriptů na témata, která jsou nám blízká, dostáváme poměrně málo. Takže velkou část našich knih tvoří překlady. Moc rádi přivítáme v našich řadách české autory, snad jich bude přibývat,“ říká.
„V lednu 2014 jsme se těsně po svatbě odstěhovali do malého bytu na Úvozu v Brně. Byla tam malá knihovnička po paní majitelce a v ní asi čtyřicet padesát let stará kniha Prameny živé vody. Byl jsem zvědavý a ta knížka mě naprosto uchvátila. A problesklo mi hlavou, že bych chtěl vydávat takové knihy,“ přibližuje počátek svého podnikání Kazda.
Čtěte také
Pojem rodinné nakladatelství se ujal poté, co se k Václavu Kazdovi a jeho ženě přidal i Kazdův bratr.
„Doufám, že se toho jednou zúčastní i náš syn. Ale máme i řadu dalších spolupracovníků. Někteří jsou na částečný úvazek, někteří na plný, dohromady jich je asi dvanáct. Pak máme samozřejmě širší okruh grafiků, překladatelů a redaktorů, se kterými stabilně spolupracujeme,“ popisuje Kazda.
Se složením kolektivu je nakladatel spokojený: „Vlastně se stalo samo, že vždycky ten člověk přišel. První výběrové řízení jsme měli až loni.“
O knižním trhu v Česku a o tom, jak se proměnil v době pandemie, mluví Václav Kazda s Janou Klusákovou v pořadu Hovory. Poslechněte si je.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
