Polarizace je jedním z největších problémů ve společnosti, míní trend forecasterka Louženská

Ve své profesi Louženská sleduje dlouhodobé trendy, ale zajímají ji i ty krátkodobé. „Na jedné straně jsou tzv. hype, jsou to mikrotrendy, tedy ty krátkodobé trendy, které vidíte vyskočit na sociálních sítích. Typicky je to něco, co si vezme na sebe vaše pubertální dcera, baví ji to dva týdny a potom už ji to vůbec nebaví. Může to být písnička, může to být hashtag, může to být cokoliv.“

Čtěte také

Týdenní detox od sociálních sítí zlepší depresi, úzkosti a nespavost, ukázal výzkum

Potom jsou dlouhodobější trendy, které podle Pavlíny Louženské vydrží tři až pět let a potom to zase umře, nebo se to transformuje do něčeho jiného. Třeba to, že najednou začali všichni cvičit jógu nebo pít čaj matcha.

„A potom máme právě tzv. megatrendy, což jsou velké změny ve společnosti, na které se můžeme spolehnout, jako je stárnutí populace, polarizace, klimatická změna. A typicky já jako trend forecaster pracuji právě s těmihle obřími změnami ve společnosti, abych díky nim dokázala predikovat, jaké trendy nám to přinese,“ vysvětluje.

Technika a polarizace

Jedním z největších problémů ve společnosti, který pozoruje, je polarizace. Ta je způsobena i tím, jak fungují technologie.

Čtěte také

Výhrůžky novinářkám? Živnou půdou je polarizace společnosti, vysvětluje socioložka médií

„Vy, když si dneska otevřete třeba Instagram nebo Facebook, tak tam nevidíte úplně všechno, ale vidíte tam něco, co pro vás algoritmus vybral, že by se vám to mohlo líbit. A typicky, když dám příklad, pět ze sedmi videí na sociální síti TikTok potvrzuje váš světonázor. To znamená, že vám neukáže cokoliv jiného,“ popisuje Louženská.

Lidé pak těžko hledají společnou řeč a témata, u kterých se nepohádají, protože mají pocit, že jejich názor je ten jediný správný. 

Generace Z a Alfa

Generace Z je první generací, která zažila dětství v prostředí algoritmů a rychlého nástupu technologií. Jak ji to ovlivňuje? Podle Louženské je pro ně třeba přirozené střídat různé identity.

Čtěte také

Algoritmus sociálních sítí funguje na dětský mozek jako automat na peníze, popisuje expertka Klusová

„Typicky, pokud se koukáme na starší generaci, tak máte třeba na sociální síti Instagram jeden jediný účet, na který pravděpodobně dáváte fotky z dovolené. To, co vidíme ve výzkumech, je, že průměrný uživatel generace Z má podobných účtů 6 až 7. A tím pádem překlikává mezi různýma identitama. Mám jeden účet, který vidí moje máma, jeden účet, který vidí moje kamarádky, a mám jiný účet, který jsem třeba dedikovala oblíbenému zpěvákovi.“

Zajímavý je podle Pavlíny Louženské nejen vztah generace Z a technologií, ale i jak to mají dnešní zhruba desetileté děti, tedy takzvaná generace Alfa, která je s technologiemi srostlá ještě více. Pro děti to totiž může být ohrožující.

„My nedokážeme dohlédnout, jaký efekt to bude mít. Když generace Z začala používat sociální sítě, tak nám nikdy nedošlo, jak nebezpečné to bude třeba co se týče pocitů samoty nebo odkloněnosti. Podle výzkumu, který publikovali The New York Times, dívky, který tráví více než tři hodiny denně u obrazovek, mají o 50 procent větší šanci, že se budou sebepoškozovat. Chlapci o 30 procent. A je to kvůli tomu, že mají pocit, že oni jediní jsou sami. Ony jediné nemají toho perfektního kluka, to perfektní tělo. A to je něco, co se nám velmi těžko predikovalo ve chvíli, kdy jsme vlastně začínali s Facebookem,“ přiznává.

Jaké jsou její nejděsivější předpoklady, co mohou technologie dětem přinést? Poslechněte si celý rozhovor nejen o analýzách s trend forecasterkou Pavlínou Louženskou.