Opat Machalka se před 70 lety ocitl v čele vykonstruovaného procesu s řeholníky. Dostal 25 let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Augustin Machalka po zvolení opatem

Jeden z velkých inscenovaných procesů, který komunistická justice vedla proti svým odpůrcům, se odehrál na jaře 1950. Před soudem stálo deset představitelů mužských řeholních řádů a několikadenní divadlo dostalo název Proces Machalka a společníci. Augustin Machalka přitom nehrál v případu vůbec hlavní roli a ani neodešel od soudu s nejvyšším trestem.

„Katolická církev byla, je a bude vždy nadstranická a nepolitická,“ řekl pražský arcibiskup Josef Beran 26. února 1948 tehdejšímu ministrovi spravedlnosti Alexeji Čepičkovi.

Den po komunistickém převratu si Čepička Berana pozval k debatě, na které nejvyššího domácího představitele katolické církve žádal, aby veřejně vyhlásil loajalitu novému režimu. Beran odmítl, Čepička o den později zakázal vydávání katolických novin a časopisů. Byl to začátek války, kterou komunisté proti katolické církvi vedli.

Událost v Číhošti

Protože se tehdy ke katolické církvi hlásilo 80 % obyvatel Československa, na razantnější akci si komunisté ještě netroufli. Rozhodli se církev rozštěpit: část farářů přitáhnout na svoji stranu – a nejzatvrzelejší odpůrce izolovat.

Vše urychlila událost v kostele v Číhošti, kde o adventu a Vánocích 1949 došlo k dodnes nevysvětlenému pohybu půlmetrového kříže na hlavním oltáři. Státní bezpečnost během „vyšetřování“ případu k smrti ubila číhošťského faráře Josefa Toufara. Komunisté rozpoutali v denním tisku rozsáhlou kampaň proti představitelům katolické církve.

V polovině března 1950 byl ze země vypovězen poslední zástupce vatikánské nunciatury v Praze Ottavio de Liva. To už ve vazbě seděli představitelé některých katolických klášterů. Další položkou v promyšleném scénáři byl totiž politický proces s řeholníky.

Odsouzen na 25 let

Jako první byli zatčeni opati Bohumil Vít Tajovský a Augustin Machalka (1906-1996), v březnu 1950 následovalo zatčení dalších představitelů řádů. Přelíčení se konalo od 31. března do 5. dubna 1950.

Z deseti obžalovaných byl za zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzen k nejvyššímu trestu doživotí Ján Ivan Mastiliak, člen řeckokatolické větve redemptoristů v Michalovcích. Zbylých devět bylo odsouzeno k úhrnnému trestu 132 roků vězení. Plné rehabilitace se odsouzení dočkali v roce 1993.

Machalka, opat premonstrátského kláštera v Nové Říši, který byl za války od roku 1942 v koncentračním táboře, byl odsouzen na 25 let. Mezi žalobce tehdy usedla i Ludmila Brožová-Polednová, která se o pár týdnů později zúčastnila jako dělnická prokurátorka soudního líčení s Miladou Horákovou.

Machalka byl propuštěn v březnu 1959 a ještě za svého života se dočkal obnovy řeholního života v novoříšském klášteře. Jeho pohnutému životu věnuje pořad z cyklu Portérty historik Michal Pehr.

Spustit audio
autor: David Hertl

Odebírat podcast

Související