Slavní hochštapleři. Nakupovali, na co neměli, a prodávali, co jim nepatřilo
Hochštapleři. Uhlazení podvodníci vyšší kategorie, lidé, kteří s prázdnou kapsou dokázali nakupovat, na co neměli, a prodávat, co jim nepatřilo. To vše s klidným výrazem ve tváři, v elegantním obleku a s chováním šlechtice. Takovým a podobným bude věnován dubnový cyklus Českého rozhlasu Plus Slavní hochštapleři.
Všechny epizody
Čtyři slavné hochštaplery představí na Českém rozhlasu Plus čtvrteční Portréty, vždy po 20. hodině.
S ledovým klidem vyprávěl německý šlechtic a voják Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen (1720 až 1797) svým přátelům příhody, které byly přinejmenším neuvěřitelné: o skvělém letu na dělové kouli přes nepřátelské pozice tam a na kouli nepřítele zase zpátky, o cestě na Měsíc, o tom, jak sebe a svého koně vytáhl za své vlasy z bažiny, nebo jak se jeho svrchník nakazil od buldoka vzteklinou a pak mu v šatníku roztrhal všechno oblečení. Chtěl být zajímavý? Lhal, protože byl notorický lhář a podvodník? Nebo si prostě jen rád vymýšlel příběhy? Každopádně se z něj stal předobraz bájného Barona Prášila.
Legendou mezi hochštaplery – a to v mezinárodním měřítku – byl rodák z Hostinného Viktor Lustig (1890 až 1947). Začal jako profesionální hráč pokeru a bridže na zaoceánských lodích, v USA podvedl spousty naivních lidí, kterým prodával krabičku na výrobu stodolarových bankovek. Vloudil se i do přízně slavného Al Capona a neuvěřitelně jednoduchým způsobem ho připravil o pět tisíc dolarů. Ale především: dvakrát prodal Eiffelovu věž v Paříži.
Charles Ponzi (1882 až 1949), původem Ital, se proslavil jako jeden z největších podvodníků v USA. Zásadním způsobem totiž upravil systém pyramidových her, kterým se u nás říká „letadlo“. Takzvané Ponziho schéma funguje v některých případech dodnes: investoři svěřují údajnému investičnímu fondu peníze za účelem jejich zúročení, provozovatel fondu však peníze neinvestuje a podstatnou část si nechává. Vyplácí prostředky fondu jen některým investorům, většinou těm, kteří investovali dříve.
Případ Josefa Prokopa Pražáka (1870 až 1904) je trochu jiný. Nejde v něm o peníze, ale spíš o vědeckou prestiž a snahu vyniknout. Trojnásobný doktor (práv, přírodních věd a filosofie) se proslavil na konci 19. století jako respektovaný ornitolog – do té doby, než začali jeho kolegové zpochybňovat některé z Pražákových objevů jako nedůvěryhodné nebo dokonce možná zfalšované. Přestože byl Pražák vyzván, aby své objevy nových ptačích druhů seriózně doložil a reagoval na kritiku, nikdy tak neučinil. Byl to konec jako kariéry.
Kromě pořadů z cyklu Portréty nabídne Český rozhlas Plus příběhy více i méně známých nebo slavných hochštaplerů, o kterých už jste mohli v Českém rozhlasu slyšet. Každý všední den po 21:00 hodině se tak můžete těšit na ty nejlepší hochštaplery z rozhlasového archivu.
Přijde řada na legendárního Harryho Jelínka, který prodal hrad Karlštejn, nebo na Erika Jana Hanussena, německého šarlatána, o kterém se říkalo, že byl Hitlerovým jasnovidcem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
