Za vraždu kněze Popiełuszka byli odsouzeni její vykonavatelé. Ti, co ji zadali, spravedlnosti unikli
V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli lidé ze širokého okolí. Jeho činnost byla představitelům komunistickému režimu natolik nepříjemná, že mladého kněze nechali zavraždit.
„Co slovo, to lež. Co slib, to podraz. Co čin, to násilí.“ To napsal před lety o komunistickém režimu legendární český stíhací pilot František Fajtl. Jeho slova napadnou každého, kdo si po letech vyhledá komunistický deník Rudé právo z 31. října 1984.
Čtěte také
Zdeněk Porybný tam v článku Souvislosti provokace komentuje objev těla uneseného a zavražděného polského katolického kněze Jerzyho Popiełuszka. „Podobný čin nemá nic společného s politikou a praxí celého mezinárodního komunistického dělnického hnutí,“ píše Porybný, který únos a vraždu připisuje „silám, kterým není po chuti skutečnost, že v Polsku byl zmařen pokus kontrarevoluce o násilné převzetí moci.“
Porybný svůj tendenční komentář psal v době, kdy už díky svědectví Popiełuszkova řidiče demokratický svět tušil, že za hrůzným činem stojí polská tajná policie Służba bezpieczeństwa.
První pokus o vraždu byl neúspěšný
Jerzy Popiełuszko (1947-1984) byl roku 1972 vysvěcen na kněze samotným kardinálem Stefanem Wyszynským. V roce 1980 se dostal mezi dělníky z varšavské huti. Popiełuszko s nimi navázal vřelý kontakt a stal se „jejich“ knězem a opravdovým přítelem. Mluvil prostým, lidem srozumitelným jazykem, v době komunisty vyhlášeného výjimečného stavu (1981-1983) sloužil „mše za vlast“ ve varšavském kostele svatého Stanislawa Kostky, organizoval charitativní akce a pomáhal pronásledovaným.
Polská státní bezpečnost kněze sledovala a zastrašovala, několikrát ho zatkla a varovala, aby se v kázáních omezil pouze na záležitosti víry. Odmítl odjet studovat do Říma a uniknout tak pronásledování. Poprvé se ho tři důstojníci bezpečnosti neúspěšně pokusili zabít při inscenované autonehodě 13. října 1984. O šest dní později se Popiełuszko vracel z Bydhoště, když jeho auto stejní důstojníci zastavili na opuštěné silnici nedaleko Toruně, spoutali ho a odvezli v kufru auta.
Poté ho opakovaně bili, mučili do bezvědomí a nakonec hodili do přehrady u města Wloclawek. Tam bylo za 11 dní tělo nalezeno. O rok později byli vykonavatelé činu odsouzeni, skuteční zadavatelé z nejvyšších politických míst komunistického Polska ale pro nedostatek důkazů trestu unikli.
Život a tragickou smrt nepoddajného kněze, stejně jako pokusy odsoudit jeho skutečné vrahy, přibližuje v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.
Související
-
Oblíbeného kazatele Adolfa Kajpra věznili nacisté i komunisté. Zemřel v Leopoldově
Vadil nacistům i komunistům. Ti první ho poslali do lágru bez rozsudku, ti druzí ho zařadili do vykonstruovaného procesu. Za mřížemi strávil 13,5 roku a nakonec tam zemřel.
-
František Světlík. Politik a publicista přezdívaný „rudý prelát“, který dal lidovcům jméno
Klidný, laskavý a velmi oblíbený. Takový byl podle vzpomínek pamětníků novinář František Světlík, jeden ze zakládajících členů lidové strany. Pro tu dokonce vymyslel jméno.
-
Arcibiskup Makarios – pro Kypřany hrdina, pro Američany středomořský Castro
Byla to tenkrát před 62 lety mimořádná události: na Kypr se směl vrátit arcibiskup Makarios, jeden ze symbolů boje za kyperskou nezávislost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
