Oblíbeného kazatele Adolfa Kajpra věznili nacisté i komunisté. Zemřel v Leopoldově

Politický proces se členy řádů. Adolf Kajpr je čtvrtý obžalovaný zleva
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Politický proces se členy řádů. Adolf Kajpr je čtvrtý obžalovaný zleva

Vadil nacistům i komunistům. Ti první ho poslali do lágru bez rozsudku, ti druzí ho zařadili do vykonstruovaného procesu, kterým začal systematický nátlak na katolickou církev v Československu. Za mřížemi strávil 13,5 roku – a ve věznici také zemřel. Adolf Kajpr, jezuita a oblíbený pražský kazatel.

Posluchači rozhlasového vysílání měli na konci 30. let příležitost poslouchat pravidelné duchovní přednášky jezuitského kazatele Adolfa Kajpra. Mladý kněz dokázal vnímavé lidi u radiopřijímačů zaujmout schopností hovořit o aktuálních otázkách jasně a srozumitelně:

„Přes své rozsáhlé vzdělání se Kajpr nestal vědeckým teologem, odtaženým od každodenních problémů,“ napsal o něm Jaroslav Cuhra. Všechna slova chvály těžko ověříme, z Kajprových rozhlasových přednášek z roku 1938 se v rozhlasovém archivu nedochovala ani jedna. Zůstala ale svědectví o pozoruhodném životě.

Měl se stát mlynářem

Adolf Kajpr (1902-1959) neměl ideální „startovní“ podmínky: ve třech letech mu zemřela maminka, ve čtyřech otec. Osiřelé děti vychovala v chudých poměrech teta, která Adolfa poslala na vyučení do nedalekého mlýna.

Mlynářův švagr ale rozpoznal velké chlapcovo nadání a postupně jej připravil ke studiu. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Praze studoval v belgické Lovani (to už byl přijat k jezuitům) a doktorem filozofie se stal v Innsbrucku.

Před válkou působil v Praze u svatého Ignáce na Karlově náměstí, kde byl vyhledávaným kazatelem; přispíval také do katolických periodik. Byl mimořádně kritický vůči nastupujícímu nacismu (už v roce 1933 upozorňoval, že v základech fašismu a nacismu stojí brutalita a pyšné, modloslužebné sebeuctívání člověka) a v tomto duchu psal i po březnu 1939, kdy byla země okupována německými nacisty.

Odvážné psaní bylo příčinou jeho zatčení gestapem v březnu 1941 a následného odeslání do koncentračních táborů Mauthausen a Dachau, vše bez řádného rozsudku.

Rok a čtvrt na samotce

To komunistická justice byla o pár let později důslednější: Kajpr patřil po válce k významným osobnostem a bylo jen otázkou času, kdy si na populárního kazatele a pohotového komentátora aktuálních událostí komunisté došlápnou.

Stalo se v roce 1950; po dvoutýdenní vazbě byl Kajpr na Velký pátek odsouzen v procesu s dalšími deseti řeholníky ke 12 letům odnětí svobody za údajnou velezradu (v roce 1993 byl prohlášen za nevinného). Rok a čtvrt byl vězněn na samotce, později putoval po mnoha českých a slovenských věznicích.

Zemřel v září 1959 v Leopoldově po druhém ataku infarktu, po mnoha peripetiích je pochován na Vyšehradě poblíž Slavína. Před dvěma lety byl v Praze zahájen proces jeho blahořečení.

Pohnutý osud Adolfa Kajpra i úsměvné okamžiky z jeho života připomene v pořadu Portréty u příležitosti 60 let od jeho úmrtí publicista Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související