Kardinál Meisner byl „papežovým mužem“ v první linii studené války

Kardinál Joachim Meisner v roce 2014 v katedrále v Kolíně
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě Kardinál Joachim Meisner v roce 2014 v katedrále v Kolíně
0:00
/
0:00

Letos 20. prosince tomu je třicet let, co byl na místo kolínského arcibiskupa jmenován Joachim kardinál Meisner. Tento německý duchovní v letech nesvobody vysvětil tajně na sedmdesát českých a slovenských kněží, kteří marně usilovali o kněžské svěcení v komunisty ovládaném Československu. Se státy za železnou oponou byl ale Meisner propojen i jinak.

Narodil se v Leśnici na předměstí tehdy německé a dnes polské Vratislavi. Když končila válka, bylo mu jedenáct.

„O chloupek jsme unikli před Rusy. V lednu 1945 panovaly dvacetistupňové mrazy, a pro mě v tom byl kus romantiky: každý den na cestě, každý večer v jiné stodole... Dobrodružná cesta skončila po čtyřech týdnech v Drážďanech, které hned po našem příchodu postihlo strašné bombardování,“ vzpomínal v roce 2004 Meisner.

Pražský arcibiskup Pavel Huyn odjel do Chebu a už se nikdy nevrátil. Češi ho za „svého“ nepřijali

Dr. Pavel hrabě Huyn

Osmadvacátý říjen roku 1918 neměl jen vítěze – měl i své poražené. K těm bychom mohli počítat třeba tehdejšího pražského arcibiskupa Pavla hraběte Huyna. Vznik nového státu přinesl zlom do jeho dosavadního života, přišel o svoji diecézi a až do konce života mohl o návratu do Čech jen snít.

Měl se stát úředníkem

Matka zůstala se čtyřmi syny sama, otec se z války nevrátil; rodina se usadila nedaleko Erfurtu. Joachim se měl stát bankovním úředníkem, v roce 1951 ale vstoupil do kněžského semináře, byl vysvěcen na kněze a po letech v menších farnostech se v roce 1975 stal erfurtským biskupem.

Roku 1980 jej papež Jan Pavel II. povolal na biskupský stolec do Berlína. Bylo to jedna z pomyslných „prvních linií“ studené války: katolická církev nikdy neuznala rozdělení Německa a Berlína a berlínská diecéze zahrnovala jak svobodný (Západní) Berlín, tak komunisty spravovaný (Východní) zbytek metropole.

Meisner střídavě pobýval v obou částech: „Deset dní v měsíci jsem směl strávit v Západním Berlíně, ač jsem se do čtyřiadvaceti hodin po výjezdu vždy musel vrátit zpátky. Díky šikovné organizaci se podařilo uchovat jednotu berlínského biskupství.“

Vhodný na papežský stolec

Stejný papež Meisnera v prosinci 1988 jmenoval arcibiskupem „západoněmeckého“ Kolína; bylo to vůbec poprvé, kdy kněz z východní části Německa spravoval arcidiecézi na Západě. V únoru 2014 z úřadu po čtvrtstoletí rezignoval, zemřel v létě 2017.

Joachim Meisner výrazně pomáhal katolické církvi v zemích sovětského bloku: v Litvě, Lotyšsku a především Československu. Za své aktivity byl v roce 1998 Václavem Havlem vyznamenán Řádem Bílého lva, roku 2015 mu Ústav pro studium totalitních režimů udělil Cenu Václava Bendy. České země navštěvoval pravidelně jako papežský legát; papeži Benediktu XVI. radil před jeho návštěvou České republiky.

Ve světě byl považován za vlivného zástupce konzervativního křídla německých biskupů; dvakrát (v letech 2005 a 2013) se o něm mluvilo jako o vhodném kandidátu na papežský stolec. Život Joachima Meisnera a jeho vazby k naší zemi připomíná v pořadu Portréty historik Michal Pehr.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související