První premiér nezávislého Konga Patrice Lumumba zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů
Začnete-li se prý bavit s nějakým Afričanem o osobnostech, symbolizujících boj za nezávislost, nejčastěji padnou dvě jména: Nelson Mandela a Patrice Lumumba. Příběh toho prvního je známý díky tomu, že žil 95 let a dožil se i cesty ze zamřížované cely do křesla prezidenta Jihoafrické republiky. Život Patrice Lumumby (1925–1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC). (Repríza,)
Lumumba se narodil v době, kdy bylo Kongo belgickou kolonií. Koncem 50. letovšem Brusel cítil, že udržet tuto středoafrickou zemi bude dál nemožné: obyvatelé Konga přestávali platit daně, docházelo k otevřeným sporům mezi etnickými skupinami, převládala anarchie. Belgický král Baudouin nakonec „poskytl“ Kongu nezávislost 30. června 1960.
Čtěte také
Už samotný slavnostní akt poznamenaly rozpory, řečnili při něm hlavně belgičtí představitelé. Nový premiér Patrice Lumumba ve svém projevu připomněl bolestný osud bývalé kolonie.
„Naše rány jsou příliš čerstvé a bolestivé, než abychom je zapomenuli. Zažili jsme nucenou práci za mzdu, za níž jsme nemohli ani ukojit hlad, ani se ošatit, ani slušně bydlet, ani vychovávat děti. Ráno, v poledne i večer jsme snášeli posměšky, urážky a rány, protože jsme byli ‚negři‘. Zákon nikdy neplatil stejně pro bílé a černé, byl mírný k jedněm a krutý a nelidský k druhým.“
Panika na Západě
Belgie nedokázala Kongo na nezávislost připravit. Hned po vyhlášení samostatnosti vypukl totální chaos. Domorodci začali masakrovat bělochy, následovala operace belgických výsadkářů, kteří se snažili zachraňovat v Kongu žijící Evropany. S tichou podporou Belgie vyhlásila nezávislost na Kongu severní provincie Katanga, bohatá na měď a uran. Centrální vláda se rozpadla.
Tomu přihlíželi premiér Lumumba a prezident Joseph Kasavubu, každý z jiného etnika a s mnoha důvody nemít rád toho druhého. Však se také později navzájem sesadili z funkcí.
Levicově orientovaný Lumumba si pak v podstatě podepsal rozsudek smrti, když požádal o pomoc Sovětský svaz. Všeobecný zmatek vyřešil plukovník Joseph-Desiré Mobutu, který 14. září 1960 provedl vojenský puč: sesadil premiéra i prezidenta a vyhostil mezitím už dorazivší sovětské poradce.
V atmosféře studené války vyvolalo Lumumbovo sbližování s Moskvou paniku na Západě. Belgické společnosti se obávaly, že Lumumba znárodní těžbu zlata a mědi, a americká zpravodajská služba CIA se bála, že se Sovětský svaz zmocní konžského uranu.
Nepohodlný Lumumba byl po puči internován, poté se souhlasem belgických oficiálních míst vydán nepřátelskému kmeni do odštěpenecké Katangy a zastřelen. Jeho tělo dva Belgičané rozsekali a rozpustili v kyselině.
Zapomenutý příběh z dob neúspěšných začátků konžské nezávislosti připomene v pořadu Portérty historik Jan Adamec. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
