Hubert Beuve-Méry. Profesor, který se odvážil říct Benešovi pravdu

Hubert Beuve-Méry
Hubert Beuve-Méry
0:00
/
0:00

„Jste nenapravitelný, nebezpečný pesimista,“ rozčílil se prý Edvard Beneš v březnu 1938 na francouzského profesora a novináře, který si dovolil mu sdělit, že Francie patrně nikdy Československu v případném konfliktu s nacistickým Německem nepomůže.

Ten muž byl o téměř dvacet let mladší než Beneš a jmenoval se Hubert Beuve-Méry. Za pár mělo jeho jméno let vejít do dějin: jeho pronikavé analýzy a nestranné články se ukázaly jako natolik přesné, že když dostal úkol založit objektivní francouzské noviny, splnil zadání na jedničku.

Z chudoby na Sorbonnu

Jeho začátky přitom připomínají příběhy z levného čtení: chlapec bez otce přišel na svět v roce 1902 do mimořádně chudých poměrů. Ujali se ho dominikáni od pařížského Notre-Dame a i díky nim nakonec vystudoval práva na pařížské Sorbonně. Beuve-Méry nebyl věřící, plně ale akceptoval pevný řád zakotvený v křesťanské morálce. V roce 1928 přišel do Prahy přednášet právo a ekonomii.

Edvard Beneš - 1937

Elegantní a vtipný profesor se nedlouho poté stal učitelem v rodině francouzského velvyslance v Praze. To mu otevřelo dveře do jiného světa: stýkal se s diplomaty i členy francouzské vojenské mise, psal pro francouzské noviny – a nakonec dostal i delikátní úkol: prováděl jazykové korektury projevů ministra a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše, určených pro Společnost národů.

Zuřící Beneš

Hubert Beuve-Méry ve druhé polovině 30. let pozorně sledoval mezinárodní politické události a to, jak se projevovaly v napjatých vztazích mezi československým státem a jeho německými obyvateli. Koncem února 1938 navštívil přední francouzské politiky a ptal se jich, zda je Francie připravena dodržet smluvní závazky ve vztahu k Československu. Odpovědi byly, diplomaticky řečeno, zdrženlivé.

Když výsledek těchto jednání sdělil Benešovi, prezident zuřil – ovšem nikoli na francouzské politiky, ale na Bueve-Méryho. Ten po Mnichovské dohodě sepsal rozsáhlý text pro francouzský časopis Politique, ve kterém analyzoval celou situaci. Byl velmi kritický vůči československým politickým stranám i Benešovi, ale i vůči francouzským politickým elitám, které do poslední chvíle klamaly svého partnera.

Založení Le Monde

V Československu odsoudil nadvládu sekretariátů politických stran, klientelismus a průměrnost většiny politiků; Paříž se ale podle něj dopustila závažnějšího prohřešku, neboť do poslední chvíle klamala slavnostními sliby o dodržení všech závazků. „Sami jsme odstranili překážku německé hegemonii v Evropě,“ napsal Beuve-Méry.

Právě pronikavost jeho politických analýz byla důvodem, proč se v roce 1944 generál de Gaulle na Bueve-Méryho obrátil s nabídkou, aby založil nestranné francouzské noviny. První číslo Le Monde vyšlo v prosinci 1944 a Hubert Beuve-Méry vytvořil prestižní deník s mezinárodním dosahem, symbol nezávislé žurnalistiky. Zemřel v roce 1989. 

Jeho životu věnuje pořad z cyklu Portréty historička Doubravka Olšáková, která se zaměří právě na Bueve-Méryho angažmá v Československu ve třicátých letech.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související