Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů?

Japonský císař Hirohito během vojenské přehlídky, 31. 12. 1939
Japonský císař Hirohito během vojenské přehlídky, 31. 12. 1939

Celkem 88 let života, z toho 62 let na trůně. Tak by se dal shrnout život jednoho z nejdéle vládnoucích panovníků na světě, japonského císaře Hirohita (1901-1989).

Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.

Válečný zlom

Hirohito byl nejen prvním členem japonské císařské rodiny, který odcestoval do Evropy, ale po konci druhé světové války i prvním japonským císařem, který se zřekl božského původu. Válka vůbec znamenala v jeho životě zlom.

Budoucí japonský císař Hirohito na snímku z roku 1902

Historikové se přou, nakolik císař stál stranou a o válečných operacích byl jen informován svými generály – nebo nakolik válečné operace aktivně ovlivňoval. Minimálně přípravy útoku na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor sledoval velmi pozorně. Americký historik Herbert Bix je přesvědčený, že Hirohito „…byl mimořádně aktivní, intervencionalistický a dynamický císař, který trval na tom, že bude mít své slovo při formování státní politiky.“

Udržoval si přehled o vojenské a diplomatické situaci v Asii a hrál aktivní roli před začátkem druhé světové války při vyostření japonské strategie s tím, jak se lokální konflikt šířil z Číny do rozsáhlých prostor Pacifiku.

Císař souzen nebyl

Mýtus o císaři žijícím odtrženě od reality se zrodil až po válce s pomocí Američanů. V Asii se sice konal soud s válečnými zločinci, podobný tomu v německém Norimberku, císař Hirohito ale před tribunál postaven nebyl.

00344672.jpeg

„Američané kalkulovali s tím, že je lepší mít zlomeného císaře než chaosem zachvácené a zlomené Japonsko. Soudy pod americkým vedením připsaly vinu japonským politickým a vojenským špičkám, zatímco monarchii nechaly na pokoji. Šlo o stabilizaci země,“ říká historik Jan Adamec, který o životě císaře Hirohita mluví v pořadu Portréty.

Zmíní se i o nejnovějších výsledcích historických bádání, podle nichž na kapitulaci Japonska v srpnu 1945 neměly vliv ani tak ničivé následky atomového bombardování (řada japonských měst byla už natolik zasažena konvenčními bombardováním, že atomové bomby byly jen mnohonásobným a kvalitativně odlišným pokračováním toho, co Japonci znali), jako spíše obavy ze vstupu Sovětského svazu do války v Asii, z možné okupace Japonska Rudou armádou, pádu císařství a socializace země.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související