Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů?
Císař Hirohito strávil na japonském trůně 62 let svého života. Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.
Hirohito, který platí za jednoho z nejdéle vládnoucích panovníků na světě, byl nejen prvním členem japonské císařské rodiny, který odcestoval do Evropy, ale po konci druhé světové války i prvním japonským císařem, který se zřekl božského původu. Válka vůbec znamenala v jeho životě zlom.
Historikové se přou, nakolik císař stál stranou a o válečných operacích byl jen informován svými generály – nebo nakolik válečné operace aktivně ovlivňoval. Minimálně přípravy útoku na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor sledoval velmi pozorně. Americký historik Herbert Bix je přesvědčený, že Hirohito „…byl mimořádně aktivní, intervencionalistický a dynamický císař, který trval na tom, že bude mít své slovo při formování státní politiky.“
Udržoval si přehled o vojenské a diplomatické situaci v Asii a hrál aktivní roli před začátkem druhé světové války při vyostření japonské strategie s tím, jak se lokální konflikt šířil z Číny do rozsáhlých prostor Pacifiku.
Císař souzen nebyl
Mýtus o císaři žijícím odtrženě od reality se zrodil až po válce s pomocí Američanů. V Asii se sice konal soud s válečnými zločinci, podobný tomu v německém Norimberku, císař Hirohito ale před tribunál postaven nebyl.
„Američané kalkulovali s tím, že je lepší mít zlomeného císaře než chaosem zachvácené a zlomené Japonsko. Soudy pod americkým vedením připsaly vinu japonským politickým a vojenským špičkám, zatímco monarchii nechaly na pokoji. Šlo o stabilizaci země,“ říká historik Jan Adamec, který o životě císaře Hirohita mluví v pořadu Portréty.
Zmíní se i o nejnovějších výsledcích historických bádání, podle nichž na kapitulaci Japonska v srpnu 1945 neměly vliv ani tak ničivé následky atomového bombardování (řada japonských měst byla už natolik zasažena konvenčními bombardováním, že atomové bomby byly jen mnohonásobným a kvalitativně odlišným pokračováním toho, co Japonci znali), jako spíše obavy ze vstupu Sovětského svazu do války v Asii, z možné okupace Japonska Rudou armádou, pádu císařství a socializace země.
Celý pořad si můžete poslechnout na audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
