Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů?
Císař Hirohito strávil na japonském trůně 62 let svého života. Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.
Hirohito, který platí za jednoho z nejdéle vládnoucích panovníků na světě, byl nejen prvním členem japonské císařské rodiny, který odcestoval do Evropy, ale po konci druhé světové války i prvním japonským císařem, který se zřekl božského původu. Válka vůbec znamenala v jeho životě zlom.
Historikové se přou, nakolik císař stál stranou a o válečných operacích byl jen informován svými generály – nebo nakolik válečné operace aktivně ovlivňoval. Minimálně přípravy útoku na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor sledoval velmi pozorně. Americký historik Herbert Bix je přesvědčený, že Hirohito „…byl mimořádně aktivní, intervencionalistický a dynamický císař, který trval na tom, že bude mít své slovo při formování státní politiky.“
Udržoval si přehled o vojenské a diplomatické situaci v Asii a hrál aktivní roli před začátkem druhé světové války při vyostření japonské strategie s tím, jak se lokální konflikt šířil z Číny do rozsáhlých prostor Pacifiku.
Císař souzen nebyl
Mýtus o císaři žijícím odtrženě od reality se zrodil až po válce s pomocí Američanů. V Asii se sice konal soud s válečnými zločinci, podobný tomu v německém Norimberku, císař Hirohito ale před tribunál postaven nebyl.
„Američané kalkulovali s tím, že je lepší mít zlomeného císaře než chaosem zachvácené a zlomené Japonsko. Soudy pod americkým vedením připsaly vinu japonským politickým a vojenským špičkám, zatímco monarchii nechaly na pokoji. Šlo o stabilizaci země,“ říká historik Jan Adamec, který o životě císaře Hirohita mluví v pořadu Portréty.
Zmíní se i o nejnovějších výsledcích historických bádání, podle nichž na kapitulaci Japonska v srpnu 1945 neměly vliv ani tak ničivé následky atomového bombardování (řada japonských měst byla už natolik zasažena konvenčními bombardováním, že atomové bomby byly jen mnohonásobným a kvalitativně odlišným pokračováním toho, co Japonci znali), jako spíše obavy ze vstupu Sovětského svazu do války v Asii, z možné okupace Japonska Rudou armádou, pádu císařství a socializace země.
Celý pořad si můžete poslechnout na audiozáznamu.
Odebírat podcast
Související
-
„Čaroděj z Walesu“ David Lloyd George doporučoval Německo potrestat, ale ne zničit
Portréty připomenou muže s přezdívkou „čaroděj z Walesu“. Britský premiér David Lloyd George dovedl zemi k vítězství ve válce a zastupoval ji i na mírové konferenci.
-
Georges Celemenceau chtěl kompenzace, dostal ale Hitlera. Přispěl svou tvrdostí k další válce?
Portréty věnujeme jednomu z mužů, kteří se po konci první světové války zasloužili o vzhled mapy meziválečné Evropy. Byl to francouzský premiér Georges Clemenceau.
-
Michal I. – král s korunou, ale bez království
Byl to unikát: monarchie s komunistickým premiérem. Tohle soužití praktikovali po konci 2. světové války v Rumunsku. Premiérem byl Petru Groza a králem mladý Michal I.
