Mafiáni: Darko Šarič a Sergej Michajlov, bohatí bossové z periferie Evropy
Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2025.)
Rodák z Černé Hory Darko Šarič (1970) se v 90. letech připojil ke skupině Balkánců zvané Grupo America, která z USA organizovala pašování kokainu z Jižní Ameriky přes Itálii, Černou Horu a Srbsko do západní Evropy.
Během let se osamostatnil a soustředil na velkodistribuci – spolupracoval pouze se zákazníky, schopnými odebrat 50 kilogramů kokainu týdně. Po roce 2005 vydělával pašováním narkotik ročně až miliardu eur a policie odhadla jeho celkové příjmy na pět miliard eur.
Čtěte také
Řadu let unikal policistům: byl „neviditelný“, neupozorňoval na sebe extravagantním životním stylem a nezanechával za sebou mrtvoly na ulicích. Vydělané peníze investoval, jedna z jeho firem působila mezi lety 1998 až 2020 i v Praze a v lednu 2006 přidal do své sbírky pasů a občanství i to slovenské.
V březnu 2014 se Šarič vzdal srbské policii a od té doby se vleče série soudních jednání a odvolání. Naposledy byl v roce 2018 odsouzen k patnácti letům vězení, v létě 2021 ale kasační soud zpochybnil výsledky procesu a nařídil nový. Začal v březnu 2025 v Bělehradě.
Předpokládá se, že za úspěchem Šaričovy skupiny stojí i vynikající kontakty s vlivnými srbskými a černohorskými podnikateli a úředníky.
Solncevská mafie
Sergej Michajlov (1958) vyšel z prostředí, které by se dalo přirovnat k legendárním českým „vekslákům“. Pracoval jako číšník a později vrchní v jednom z moskevských hotelů, vyhrazených pro ubytovávání cizinců.
Čtěte také
Už během 80. let kolem sebe shromáždil skupinu, která působila v moskevské okrajové sídlištní čtvrti Solncevo, odtud také označení Solncevská mafie. Michajlov spojil desítky menších gangů a jeho lidé se věnovali organizování hazardních her, obchodu s drogami a zbraněmi a pololegálnímu podnikání.
Pravé „eldorádo“ nabídla této skupině 90. léta a brutální transformace ruské ekonomiky. Solncevská mafie patřila tehdy k nejvyšším strukturám moskevského podsvětí, kontrolovala řadu bank a nočních podniků, věnovala se vybírání výpalného, obchodu s drogami a organizování prostituce v západní Evropě.
V dobách největšího rozkvětu měl Michajlov kolem sebe 1500 lidí.
Jako většina bohatých Rusů žil na Západě, což se mu stalo osudným. V říjnu 1996 byl zadržen ve Švýcarsku a po dvouleté vazbě postaven před soud. Ten mu ale nakonec prokázal jen nezákonný nákup nemovitosti ve Švýcarsku. Jediným trestem bylo vyhoštění ze Švýcarska.
Čtěte také
Michajlov tamní justici „poděkoval“ originálním způsobem – v roce 2000 vysoudil na švýcarském státu milion dolarů za nezákonnou vazbu.
Po návratu do Ruska se dál věnuje podnikání a nejen jemu. V roce 2003 byl jmenován kandidátem ekonomických věd a roku 2009 profesorem. V posledních letech mnohokrát vyhrál soudní spory na ochranu osobnosti v případech, kdy se o něm hovořilo jako o představiteli „solncevské mafie“ nebo když se psalo o jeho zapojení do zločineckých skupin.
Více si o obou mužích poslechněte v audiu, jejich příběh přibližuje historik Jan Adamec. Vysíláme ho v repríze.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
