Před 70 lety StB umučila faráře Toufara. Potřebovala rychlé doznání, vysvětluje historik Tomek

Josef Toufar
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Toufar

V prosinci 1949 se podle očitých svědků několikrát pohnul křížek v Číhošťském kostelíku. Státní bezpečnost kněze Josefa Toufara obvinila, že celý „zázrak“ sám zinscenoval a ve snaze získat přiznání ho umučila.

Příběh Číhošťského zázraku se oficiálně začal psát 11. prosince 1949. Jestli šlo o zinscenovanou událost, dodnes není známo. Odborníci se ovšem shodují, že StB celého příběhu pouze zpětně využila.

Autor knihy věnované Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli, básník a publicista Miloš Doležal, upozorňuje na to, že farář se už v roce 1946 angažoval ve prospěch Československé strany lidové a proti komunistické straně.

Vyjadřoval se k obecným věcem a komunistickým představitelům tak mohl snadno překážet. Přesto se ale Doležal domnívá, že jednoznačné politické postoje nebyly hlavní příčinou farářova krutého osudu.

„Na přelomu let 1949 a 1950 komunistický aparát otevřeně vyhlásil válku katolické církvi,“ připomíná publicista. Církev měla stále své centrum na západě (v Římě), a o to větším byla nepřítelem.

StB využila příležitosti

Miloš Doležal je přesvědčen, že StB Číhošťský zázrak sama nezinscenovala. „Víme, že Státní bezpečnost do toho vplula až v průběhu ledna 1950, tedy o měsíc později.

Nějaké obvinění církve se režimu hodilo. Ta věc zázraku je ale hodně komplikovaná na to, aby to bylo připraveno.
Prokop Tomek

Stejný názor na věc má i historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Podle něho by nebylo možné v tak malém kostelíku utajit podobnou provokaci.

Vyšetřovatelé to přehnali

V roce 1950 už přestávalo být denní praxí přímé fyzické násilí na vyslýchaných. „To bylo nejběžnější v letech 1948 a 1949. Později se to za pomoci sovětských poradců proměňovalo spíš v násilí nepřímé – upírání životních potřeb, spánku, totální izolace,…“ vyjmenovává Tomek.

„StB dokonce na začátku roku 1950 vydala rozkaz, kterým zakazovala mučení a fyzické násilí. Je potřeba říct, že po celou dobu nebylo fyzické násilí legální, vždycky to bylo něco, co se muselo utajovat i v rámci bezpečnostního aparátu a dělo se bez písemných příkazů.“

Prokop Tomek vysvětluje, že cílem použití násilí bylo získání rychlého výsledku. A to byl údajně i případ Josefa Toufara. „Příslušníci StB potřebovali doznání pátera Toufara, že celou věc nastrojil, aby to bylo využitelné komunistickou stranou. Jenomže svou horlivost vyšetřovatelé jednoznačně přehnali,“ uzavírá.

Spustit audio

Odebírat podcast

autoři: Jan Bumba, Zuzana Marková

Související