Naděje posílila. Aktualizované sliby z Glasgow nasvědčují, že by se růst teploty mohl zastavit pod 2 stupni Celsia

5. listopad 2021

Nové plány států zveřejněné na klimatické konferenci OSN můžou významně posílit ochranu klimatu. Podle nové analýzy australských vědců by splnění aktuálních slibů mohlo zastavit globální oteplování pod hranicí 2 ° Celsia ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Státy se v Glasgow také dohodly na omezení emisí metanu nebo zastavení odlesňování.

Vůbec poprvé od podepsání Pařížské klimatické dohody leží na stole plány signatářských zemí, které by podle prvních propočtů mohly dohromady vést k jejímu částečnému splnění.

Čtěte také

Vyplývá to z analýzy vědců z Melbournské univerzity, kteří působí v organizaci Climate Resource. Ti vzali v potaz nové přísliby z posledních týdnů i dlouhodobé cíle včetně nového slibu Indie, která je třetím největším světovým emitentem COpo Číně a USA.

Indický premiér Nárendra Módí v pondělí oznámil, že jeho země by měla dosáhnout nulových emisí do roku 2070, tedy o dvacet let po Evropské unii a USA a o deset let po avizovaném dosažení uhlíkové neutrality v Číně.

Z analýzy vyšlo, že pokud by bezmála 200 zemí světa splnilo své sliby, tak je více než 50procentní šance, že se globální oteplování v tomto století zastaví na úrovni 1,9 stupně.

Pařížská dohoda přitom počítá s cílem udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 ° Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou a usilováním o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 ° Celsia.

Nové sliby nás udrží na 1,8 ° Celsia

Za novou analýzou stojí mimo jiné Malte Meinshausen, jeden z vedoucích autorů nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). K obdobnému výsledku posléze dospěla také Mezinárodní energetická agentura, podle které by mohlo splnění nových slibů omezit oteplení na hranici 1,8 ° Celsia.

Z říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí přitom vyplynulo, že při plnění aktuálních slibů z konce září, by svět směřoval k oteplení o nejméně 2,7 ° Celsia na konci století.

Sliby si nejsou rovny

S odstupem několika týdnů vypadá trajektorie výrazně optimističtěji. Pokud ovšem po slibech nebudou následovat konkrétní kroky vedoucí k jejich splnění, tak z nich zbydou jen prázdné proklamace.

Čtěte také

Monitoring výzkumníku z Oxfordské univerzity, kteří stojí za projektem Net Zero Tracker, ukazuje, že naprostá většina světové ekonomiky a 85 procent populace teď přinejmenším na papíře směřuje k dosažení nulových emisí.

Badatelé ale upozorňují, že jednotlivé sliby států si nejsou zdaleka rovny. Jen čtvrtina ze skupiny největších ekonomik G20, které jsou zodpovědné za většinu světových emisí skleníkových plynů (75 procent), má podle analýzy odpovídající detailní plány, jak chtějí emise postupně snížit až na nulu. U některých zemí je navíc tento cíl jen příslibem, zatímco jiné už ho mají implementovaný v legislativě.

Přehnaný optimismus není na místě. Ale dostatečně ambiciózní sliby podepřené konkrétními plány jsou prvním krokem k obratu.

Přehnaný optimismus tak není na místě. Ale dostatečně ambiciózní sliby podepřené konkrétními plány jsou prvním krokem k obratu. Jejich plnění pak můžou sledovat experti i právníci a státy je obhajují na výročních konferencích OSN, jako je ta, která právě probíhá v Glasgow. Klíčová bude implementace nejbližších cílů v tomto desetiletí.

Závazky Ruska a Saúdské Arábie

S příslibem klimatické nebo uhlíkové neutrality do roku 2060 v posledních týdnech vystoupily také významní producenti fosilních paliv, jako jsou například Rusko, Spojené arabské emiráty nebo třeba Saúdská Arábie.

Čtěte také

Státy deklarovaly, že chtějí investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie a přitom pokračovat v těžbě fosilních zdrojů. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který se konference v Glasgow zúčastnil, je třeba brát jejich sliby s rezervou:

„Spíš vidí mezinárodní tlak, a tak nasedají na ten vlak a nejdou proti. Ale nemyslím si, že by měly připravené mechanismy a podnikaly radikální kroky k tomu, aby emise klesaly. Oni stále budou těžit fosilní zdroje a vyvážet je do světa, dokud to půjde a bude po nich poptávka. Zde asi rozhoduje ekonomika,“ domnívá se Ač a pokračuje: 

„Ale myslím si, že na ně bude sílit tlak. To se týká třeba i Austrálie, která je vnímána hodně negativně. Pokud se k tomu vyjádří, tak je pak možné lépe hlídat a tlačit na ně různými způsoby, aby se přibližovaly k tomu, co slíbily,“ podotýká.

Pomoci by mohlo zavedení poplatků za těžbu uhlí a dalších fosilních zdrojů, což doporučuje mimo jiné Mezinárodní měnový fond, který upozorňuje na pokračující dotování fosilních paliv zkreslující jejich cenu.

Pozor na metan

Vedle snižování emisí oxidu uhličitého by mělo k ochraně klimatu přispět také omezení emisí metanu, které jsou často spojené s těžbou a užíváním ropy a zemního plynu. Evropská unie a Spojené státy zahájily v Glasgow iniciativu za snižování emisí metanu, k níž se připojilo více než sto zemí.

Čtěte také

Cílem je celosvětové emise snížit o 30 procent do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 2020. Metanu se donedávna věnovala poměrně malá pozornost. Jde přitom o silný skleníkový plyn, který ovšem v atmosféře nevydrží tak dlouho. Rozloží se zhruba po deseti letech. Oxid uhličitý, na který je právem soustředěna největší pozornost, v atmosféře vydrží stovky let.

Skleníkový efekt spojený s metanem je ovšem mnohonásobně silnější a nové studie naznačují, že omezení metanových emisí může mít zásadní vliv zejména v krátkodobém horizontu, jak potvrzuje klimatolog Alexandr Ač:

„Pokud bychom ignorovali metan, tak bychom uhlíkovou neutralitu museli naplnit v nerealistickém časovém měřítku. Zbývalo by nějakých deset nebo patnáct let. Abychom naplnili Pařížskou dohodu, musí být metan součástí mitigace. Na oteplení se metan podílí zhruba 15 procenty. To není málo.“

Pokud bychom ignorovali metan, tak bychom uhlíkovou neutralitu museli naplnit v nerealistickém časovém měřítku
Alexandr Ač

Ve výsledku by mohlo snížení emisí metanu zabránit oteplení o několik desetin stupně. Teď je globální průměrná teplota vyšší o zhruba 1,2 ° Celsia v porovnání se stavem v polovině 19. století.

Čtěte také

Ač připomíná, že hlavní antropogenní emise metanu přitom pocházejí ze zemědělství, tedy hlavně živočišné výroby či pěstování rýže, ale také z průmyslu, těžby a využívání zemního plynu a ropy, kde lze úniky významně snížit, jak dosvědčují zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Zbylých 40 procent světových emisí metanu se přitom do atmosféry uvolňuje z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady nebo tající permafrost.

Ochrana lesů

Přírodní úložiště oxidu uhličitého i podporu druhové rozmanitosti a další funkce lesních a půdních ekosystémů by měla podpořit další dohoda, kterou v Glasgow podepsali zástupci 130 zemí včetně Česka. Deklarovali, že se do roku 2030 zastaví a zvrátí odlesňování i degradaci půdy.

Čtěte také

Podobné plány už tady přitom v minulosti byly a zůstaly dodnes nenaplněny. Les v Amazonii, Africe i jinde dál mizí. K novému plánu se ovšem připojily i Brazílie, Rusko, Indonésie a další státy, z nichž mnohé dříve spíše stály stranou. Společně reprezentují zhruba 85 procent plochy světových lesů.

Jak upozorňuje biolog Vojtěch Kotecký z Univerzity Karlovy, naději na úspěch této dohody zesiluje zejména fakt, že tentokrát provází plán také konkrétní investice – zhruba 20 miliard dolarů od bohatých zemí, jako jsou Británie, USA, Německo, Nizozemsko a Norsko.

Peníze mají podpořit konkrétní projekty a v příštích letech pomoct zejména tropickým lesům i lidem, jejichž život je s nimi spjatý.

Na rozdíl od minulé dohody je součástí i finanční balíček. Tyto peníze se začnou investovat do ochrany lesů v nejchudším zemí světa.
Vojtěch Kotecký

„Na rozdíl od minulé dohody z roku 2014 je tentokrát součástí významný finanční balíček. Tyto peníze se začnou cíleně investovat do ochrany lesů v nejchudším zemí světa,“ podotýká Kotecký s tím, že lesy jsou mimo jiné důležitou částí globálního klimatického systému a zadržují v sobě velké množství uhlíku.

„Asi nejdůležitější položkou je zhruba 1,7 miliardy dolarů, které jsou cíleně vyčleněny jako granty pro jednotlivé obce, místní obyvatele nebo domorodé kmenové skupiny a budou pomáhat s jejich projekty přímo na místě,“ popisuje Kotecký a vyjmenovává konkrétní kroky:

Čtěte také

„Peníze mají pomáhat například s vykupováním lesů, které jsou v jejich sousedství komunit, se zaváděním udržitelného hospodaření a s rozvojem místní ekonomik. To jednak může pomoct zvedat obce v chudých v afrických, asijských nebo latinskoamerických zemí z chudoby. A zároveň to pomáhá pečovat o lesy dlouhodobým projektem.“

Efektivní pomoc spočívá v tom, aby místní lidé založili na péči a ochraně lesa své živobytí, tvrdí Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Přímé grantové financování by také mělo snížit riziko, že se finance na ochranu lesů rozkradou. Jestli bude tento nový plán životaschopnější než ty předchozí, ukáže teprve čas.

Úspěch britské diplomacie

Kotecký připomíná, že jde o dílo především Velké Británie a její diplomacie, která letošní klimatický summit pořádá.

Čtěte také

„Oni téma globální změny klimatu rozkouskovali na jednotlivé problémy a začali věnovat velkou pozornost dílčím mezinárodním dohodám, ať už je to ochrana lesů, snižování metanu a tak dále. Zdá se, že v tom bude jádro úspěchu konference v Glasgow,“ vyzdvihuje.

Namísto toho, abychom odtamtud odjeli s domluvenými několika provozními problémy, což je určitě důležité, budeme mít i konkrétní dohody o věcech, které vlastně formálně nejsou součástí rámcové úmluvy o změně klimatu, ale významně pomáhají k jejímu naplnění,“ podotýká Kotecký.

Mezinárodní jednání o dílčích pravidlech plnění Pařížské dohody a dalších tématech spojených s ochranou klimatu mají pokračovat v Glasgow do 12. listopadu.

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.

V souhrnu Vědy Plus se dozvíte také, jaké jsou trendy ve výzkumu umělé inteligence. A že se rozšířila rezervace okolo souostroví Galapágy.

Spustit audio

Související