Na klimatickém summitu Glasgow půjde i o peníze. Česko do zeleného fondu ale neplatí

31. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů

Ve Skotsku začala už 26. klimatická konference OSN s názvem COP26. Cílem je zrychlit omezování emisí skleníkových plynů, tedy zpomalení globální změny klimatu. Ta podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí není podle současných postupů jednotlivých zemí pod kontrolou. Hrozí tak oteplení až o 2,7 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. To je neslučitelné s životem, jak jej dnes známe, říká Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Současné vypouštění emisí by mohlo vést ke zvýšení teploty o dva stupně za zhruba dvacet až třicet let. Do té doby by ale jednotlivé země měly začít plnit své závazky a emise snížit.

Čtěte také

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měla být Evropská unie jedním z průkopníků:

„Evropa je na dobré cestě být prvním klimaticky neutrálním kontinentem v roce 2050. Máme tu nová čísla, která jsou zajímavá: Reálně jsme své emise omezili z více než 31 procent, když to srovnáme s rokem 1990, a přitom našem ekonomika vzrostla o 60 procent. To je povzbudivá zpráva, protože je možné omezovat své emise a přitom ekonomicky prosperovat."

Reálně jsme své emise omezili z více než 31 procent, když to srovnáme s rokem 1990, a přitom našem ekonomika vzrostla o 60 procent.
Ursula von der Leyenová

Jedním ze zásadních témat konference bude i debata o tom, jak přechod k nízkouhlíkové a uhlíkově neutrální společnosti financovat u rozvojových zemí, které se na současné situaci podílely menší měrou a které předchod naopak vážněji postihne.

Jednou z forem pomoci je takzvaný Zelený klimatický fond OSN, který má právě rozvojové země podporovat. Do něj slibovaly západní státy v minulosti přispívat sto miliard dolarů ročně, jenže nikdy se tolik peněz nesešlo.

Čtěte také

Podle hlavního vyjednavače Česka na COP26 Pavla Zámyslického z ministerstva životního prostředí Česko přispívá jinak.

„My přispíváme bilaterálně, přes bilaterální spolupráci. Tam vykazujeme naše příspěvky. Ale současná vláda se prostě rozhodla, že do Zeleného klimatického fondu nepřispěje a ani tak neučinila. Ta otázka zůstane pro novou vládu, jestli se k těm příspěvkům vrátí a něco přispěje,“ přibližuje.

Česko do fondu přispělo jen jednou

Podle Romany Březovské z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) přispělo Česko do Zeleného klimatického fondu pouze jednou, a to mezi lety 2014-2018 částkou 110 milionů korun, tedy asi 10 korunami na obyvatele.

Čtěte také

Za období 2020-2023 zatím politici o příspěvku nerozhodli. „Česká republika je v tomto období jedinou zemí Visegrádské čtyřky, která nepřispěla do Zeleného klimatického fondu,“ upozorňuje Březovská.

Česko také podle Březovské nedodržuje závazek organizace OECD na rozvojovou pomoc. Podle něho má Česko poskytovat 0,7 procenta svého HDP, reálně to ale je jen 0,13 procenta.

Poslechněte si celou Evropu Plus, připravil ji Jakub Lucký.

autor: Jakub Lucký
Spustit audio

Související