Tolik extrémních veder a dešťů by bez změny klimatu nebylo, spočítali vědci. A má se to zhoršovat

Badatelé z Postupimi už před deseti lety s využitím statistické analýzy prošli data z meteorologických stanic po celém světě a porovnávali je s obdobím mezi roky 1951-1980. Zaměřili se přitom na vedra, která trvala několik týdnů a rekordní srážky.

Čtěte také

Extrémní počasí denně způsobí škody za 4,3 miliardy korun. Četnost katastrof se navíc zvyšuje

Teď po deseti letech prozkoumali, jak se pod vlivem změny klimatu tyto jevy dále vyvíjejí. Své výsledky publikovali v recenzovaném časopise npj Climate and Atmospheric Science.

Jak v rozhovoru pro Český rozhlas podotknul jeden z autorů článku, klimatolog Stefan Rahmstorf, globální oteplení o zhruba 0,25 ° Celsia za poslední dekádu souvisí s bezprecedentními projevy.

„Oteplení hodně zesílilo extrémní horka a také vedlo k takovým mimořádným vedrům, která by byla prakticky nemožná bez globálního oteplování. Příkladem je bezmála padesátistupňové horko, které jsme letos viděli na západě Spojených států a také Kanadě. To jsou extrémní události, které by normálně nikdy nenastaly,“ vysvětluje Rahmsdorf.

Oteplení hodně zesílilo extrémní horka a také vedlo k takovým mimořádným vedrům, která by byla prakticky nemožná bez globálního oteplování.
Stefan Rahmstorf

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v dohledné době zvrátit. Je proto třeba se připravit na častější projevy počasí, které se vymykají tomu, co bylo v různých regionech obvyklé.

V celosvětovém měřítku došlo k největšímu nárůstu extrémních veder v tropických oblastech, které se obvykle vyznačují nízkou variabilitou měsíčních teplot. Vědci ovšem varují, že s pokračujícím oteplováním budou rekordní vedra mnohem častější i v oblastech středních a vysokých zeměpisných šířek.

Extrémní deště

Badatelé také zaznamenali nárůst rekordních srážek a ze srovnání s modely vyplynulo, že přibližně jeden ze čtyř srážkových rekordů by v uplynulé dekádě nepadnul bez oteplování podníceného lidskými aktivitami. Rahmstorf upozorňuje, že s ohříváním atmosféry souvisí i další změny srážek:

Čtěte také

Klimatolog Halenka: Co se s klimatem děje, jsme věděli dávno. Za situaci, kam se dostáváme, si můžeme sami

„Nepozorujeme jen častější rekordní deště, jako byl ten, který letos způsobil rozsáhlé záplavy tady v Německu, s nimiž je spojeno 170 úmrtí. Také vidíme, že větší část srážek spadne v podobě extrémních dešťů a méně jich zbyde na slabé deště. To je špatné například pro zemědělství.“

Kromě toho se ale zintenzivňují také sucha. „To souvisí se skutečností, že oteplení atmosféry o každý jeden stupeň znamená, že může pohltit o 7 procent víc vody. Ale odpařování z vodních ploch roste pouze o 3 procenta na jeden stupeň oteplení. To znamená, že ve výsledku máme v souhrnu méně dešťů, více sucha. Ale deště, které se vyskytnou, jsou silnější,“ podotýká Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima.

Ve výsledku máme v souhrnu méně dešťů, více sucha. Ale deště, které se vyskytnou, jsou silnější.
Stefan Rahmstorf

Data také ukazují, že v suchých oblastech, jako je západní část Severní Ameriky a jižní Afrika, došlo k poklesu srážkových úhrnů, zatímco ve vlhkých oblastech, jako je střední a severní Evropa, došlo k jejich výraznému nárůstu.

Obecně platí, že zvyšující se extrémní srážky nepomáhají zmírnit problémy se suchem.

Klíčové bude snižování emisí

V dlouhodobém měřítku bude záležet na tom, jak se lidstvo, tedy jednotlivé státy, firmy i společnosti, postaví k ochraně klimatu a jestli dokážou rychle snížit emise skleníkových plynů

Program OSN pro životní prostředí tento týden zveřejnil novou zprávu Emissions Gap Report 2021, v níž konstatuje, že splnění stávajících závazků všech států k omezení emisí skleníkových plynů by vedlo oteplení o zhruba 2,7 stupně na konci století oproti stavu před průmyslovou revolucí.

To by mělo drastické dopady na mnohá úrovních včetně častějších projevů extrémního počasí. Proto se státy v roce 2015 v rámci OSN dohodly, že se pokusí udržet oteplení pod hranicí 1,5 stupně. Jejich odhodlání cíl splnit ukáže letošní klimatická konference OSN, která začne už tuto neděli v Glasgow ve Velké Británii.

Čtěte také

Svět míří na klimatickou konferenci ve Skotsku. Katastrofa už ale začala, ať ji vlády řeší, nebo ne

„Myslím, že tyhle konference jsou nezbytné a užitečné. Vytvářejí tlak na vlády, aby vyložily karty na stůl a ukázaly, co skutečně v klimatické politice dělají. Je důležité, že mají povinnost hlásit své dobrovolné závazky v rámci OSN. Je to významný proces, který ale sám o sobě tento problém nevyřeší, protože OSN nemůže státy ke snižování emisí skleníkových plynů nutit. Jde o dobrovolné kroky zemí a všechny mechanismy, které vytvářejí na vlády morální tlak, jsou proto důležité,“ uzavírá Rahmstorf.

Poslechněte si celé shrnutí od Štěpána Sedláčka.