Extrémní počasí denně způsobí škody za 4,3 miliardy korun. Četnost katastrof se navíc zvyšuje

9. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikulčice, týden po tornádu.

Sto patnáct úmrtí a ekonomické škody ve výši 200 milionů dolarů, v přepočtu asi 4,3 miliardy korun. Taková je průměrná denní bilance lidských i materiálních ztrát způsobených extrémním počasím. Četnost přírodních katastrof souvisejících s počasím se za posledních 50 let zpětinásobila. Vyplývá to z nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace.

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) mapuje všechny zaznamenané přírodní katastrofy související s počasím mezi lety 1970 a 2019. A to v globálním měřítku.

Čtěte také

Takovýchto událostí bylo asi 11 tisíc a dohromady mají na svědomí více než 2 miliony obětí a také ohromné ekonomické škody. Zatímco materiální škody od 70. let narostly přibližně na sedminásobek, počet úmrtí se naopak daří dlouhodobě snižovat.

V 70. letech umíralo v důsledku přírodních katastrof v průměru 170 lidí denně, v posledních deseti letech to bylo „pouze“ 40 lidí denně. Velkou zásluhu na tom má bezesporu rozvoj meteorologie, využívání satelitních snímků a v neposlední řadě také zdokonalení systémů včasného varování.

To bylo ostatně dobře vidět i na nedávném hurikánu Ida, který sice způsobil obrovské materiální škody, ale díky velkým investicím města New Orleans do těchto technologií a dalších preventivních opatření se podařilo naprostou většinu lidí zachránit.

Globální nerovnosti

Jak ale upozornil generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas, většina chudších států si podobné investice nemůže dovolit, což má tragické důsledky:

Čtěte také

„Přírodní katastrofy mají v různých částech světa různé dopady. Zatímco v méně rozvinutých zemích způsobují ztráty lidských životů, v bohatších regionech vedou především k ekonomickým škodám.“

Jinými slovy, dopady přírodních katastrof se liší i v závislosti na sociální a ekonomické situaci daného regionu. Ve zmíněné zprávě se například uvádí, že pouze polovina z více než 190 členských států Světové meteorologické organizace disponuje systémy včasného varování, což má za následek vyšší počet obětí přírodních katastrof. I proto autoři studie vyzývají k větší solidaritě a intenzivnější vědecké spolupráci v této oblasti.

Pokud se někde obyvatelstvo zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, tak vyčerpá své základní přírodní zdroje, jako je pitná voda.
Aleš Farda

Nedostatek technologií ale není podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd rozhodně jediný problém. V případě některých rozvojových zemí hraje důležitou roli i populační dynamika.

„Pokud se v nějaké zemi obyvatelstvo zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, tak vyčerpá své základní přírodní zdroje, jako je pitná voda, voda pro zavlažování, voda pro energetické účely, ale také ornou půdu pro produkci potravin a podobně. Pak už je klimatická změna pouze jakousi třešničkou na dortu,“ vysvětluje Farda.

V Evropě zabíjí vedro

Z hlediska ekonomických škod jsou obvykle nejničivější silné bouřky, hurikány nebo povodně. Na prvním místě pomyslného žebříčku je hurikán Katrina z roku 2005. Z hlediska počtu úmrtí jsou to – kromě povodní a bouřek – také vleklá sucha.

Čtěte také

Právě období sucha měla v subsaharské Africe na svědomí největší množství lidských životů, v některých případech šlo dokonce o několik set tisíc úmrtí během několika málo měsíců. Ale i tady existují velké regionální rozdíly.

Například Evropa se sice nejčastěji potýká s povodněmi a silnými bouřkami, ale suverénně největší počet obětí – 93 procent – připadá na extrémně vysoké teploty. První velká vlna veder zasáhla Evropu v roce 2003, připomíná Aleš Farda:

„Tehdy se to stalo velkým politickým tématem, zejména v západní Evropě. Byl to jeden z milníků, kdy se začalo měnit nazírání obyvatel na problematiku změny klimatu. Například ve Francii byla tehdy velká úmrtnost a toto téma se stalo součástí celonárodní diskuze.“

Čtěte také

Nová zpráva Světové meteorologické organizace navíc jednoznačně dokládá, že takovýchto extrémních projevů počasí neustále přibývá. Je tedy nutné počítat s nimi i do budoucna a co možná nejlépe se na ně připravit.

Poslechněte si shrnutí Filipa Rambouska.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio