Jedno ze tří úmrtí souvisejících s horkem od roku 1991 lze připsat změně klimatu, spočítali vědci

Řada vědeckých výzkumů z poslední doby se snaží odhadnout dopady, které v budoucnu přinese postupující změna klimatu na životní prostředí i lidské životy. Zmíněná studie ukazuje, jak se globální oteplování projevuje na zdraví lidí už teď v celosvětovém měřítku.

Čtěte také

Víme, co se děje se změnami klimatu. Nemůžeme se z toho nijak vyvinit, tvrdí sociolog Biler

Badatelé došli k závěru, že v průměru 37 procent úmrtí spojených s horkem v posledních desetiletích lze celosvětově připsat změně klimatu. Rozpětí se pohybuje od 20 procent do 76 procent podle dané lokality.

V jihovýchodní Asii nebo na Blízkém východě horka v důsledku globálního oteplování působí o více než 50 procent úmrtí víc. Vůbec nejhorší je situace v Latinské Americe, třeba v Ekvádoru nebo Kolumbii. S výjimkou částí Afriky a Asie, odkud vědci neměli k dispozici data, je rozsah studie opravdu celosvětový.

Srovnat realitu s hypotétou bez vlivem člověka

Vědci vycházeli z informací nashromážděných ze 732 lokalit, především měst. Data o úmrtnosti a teplotách z let 1991 až 2018 z více než čtyřiceti zemí světa badatelé porovnali s namodelovaným scénářem bez antropogenní změny klimatu, tedy stavem světa bez vlivu globálního oteplování. Na základě statistických modelů pak došli ke zmíněnému odhadu.

Čtěte také

Kdy skončí uhlí, jasně rozhodl trh, ne vláda. A bude to dřív než rok 2038, zní ze Sokolovské uhelné

Výzkum vedla univerzita London School of Hygiene & Tropical Medicine spolu s Bernskou univerzitou v rámci mezinárodní sítě výzkumných týmů, které zkoumají souvislosti mezi změnami životního prostředí a klimatu na zdraví.

„Záměrem studie bylo vzít dopad vysokých teplot vzduchu na úmrtnost za aktuálního klimatu a porovnat ho se scénářem, který je oproštěný od vlivu člověka, tedy o nárůst skleníkových plynů a nárůst teploty. Ten na konci sledované řady činí přibližně jeden stupeň Celsia. To je rozdíl mezi reálnou teplotou a tou, která by tady byla hypoteticky bez vlivu člověka,“ vysvětluje klimatolog Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, který spolu s kolegou Janem Kyselým, patří k sedmdesátce autorů mezinárodní studie.

Dopad ve Střední Evropě je nejmenší

Střední Evropa patří k oblastem, kde je podíl změny klimatu na vyšší počet úmrtí souvisejících s horkem nejmenší. Ale rozhodně není zanedbatelný. Podle Urbana je zodpovědný zhruba za pětinu úmrtí spojených s horkem.

Čtěte také

Když jí maso váš pes, vzdáte se steaku vy? Mazlíčci zatěžují klima, ale veganství je může zabít

„V našich předchozích studiích odhadujeme, že třeba v roce 2015 v souvislosti s horkem zemřelo v České republice necelých tisíc lidí. Když to zjednodušíme, tak tato studie říká, že zhruba 20 procent bylo navíc kvůli klimatické změně,“ vysvětluje Urban.

„Samozřejmě je to hodně zjednodušené, protože u té konkrétní horké vlny je otázkou, o kolik byla intenzivnější kvůli klimatické změně. Ale takto zjednodušeně se to dá přenést na naše výsledky,“ podotýká český odborník na environmentální epidemiologii Urban s tím, že celosvětová studie zahrnuje meteorologická a zdravotní data z Prahy, Brna a Ostravy.

Ve městech je přitom dopad horka nejvyšší, takže pro celou Českou republiku by mohl být podle Urbana vliv o něco nižší.

Problémům čelíme už my sami

Výzkum ukazuje, že negativní dopady postupující změny klimatu na zdraví lidí dávno nejsou otázkou budoucnosti.

Čtěte také

Aktivistka Lucie Smolková: Vize pro klima. Nemáme jistotu, jaký bude svět a jestli v něm bude k žití

„Myslíme si, že problémům souvisejícím s klimatickou změnou bude čelit až další generace. Ale je to něco, před čím stojíme už teď. Tohle břemeno bude čím dál těžší a musíme s tím něco dělat,“ uvedla ve vyjádření pro americký deník New York Times hlavní autorka této studie Ana Maria Vicedo-Cabreraová z Bernské univerzity.

Lidé se s negativním dopadem změny klimatu na zdraví potýkají na všech kontinentech, ale tyto projevy nejsou rovnoměrně rozložené. V případě úmrtí souvisejících s horkem například vidíme větší zátěž u řady chudších, rozvíjejících se států v Latinské Americe nebo jihovýchodní Asii.

Je jasné, že s rostoucími teplotami se to bude zhoršovat, a proto je podle vědců třeba rychle omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, aby horka v budoucnu nebyla ještě mnohem extrémnější. Vzhledem k setrvačnosti klimatu je vedle toho třeba se připravit na to, že teplota dál poroste, i kdyby emise ustaly ze dne na den.

Čtěte také

Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

„Bude stále narůstat počet tropických dní s teplotami nad 30 stupňů. Letos to třeba tak být nemusí, ale v dlouhodobém horizontu už je téměř jisté, že četnost těchto období s extrémními vedry bude dále přibývat. I díky stárnutí populace narůstá počet obyvatel, kteří budou vůči těmto vysokým teplotám zranitelní. Proto je určitě dobré se zaměřit na jejich ochranu pomocí různých adaptačních opatření v rámci plánování měst a podobně,“ dodává Urban.

Server The Conversation v pochvalném článku o této studii dodává, že vzhledem k dalším přímým i nepřímým zdravotním rizikům spojeným s extrémními vedry i chybějícími daty z částí Afriky a Asie je aktuální vliv změny klimatu na úmrtnost související s horkem nejspíš ještě větší.

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.