Proč je letos chladno? Sešly se La Niña, nízká sluneční aktivita a tání ledu, vysvětluje meteorolog

Letos zažíváme opravdu nezvyklé výkyvy počasí, a to nejen z pohledu meterologie, ale i klimatologie. „Za polárním kruhem na dálném ruském severu byly teploty přesahující 30 stupňů Celsia přes den, což je velmi neobvyklé,“ popisuje meteorolog.

Čtěte také

Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

„Už poslední zima byla velmi nezvyklá. Pozorovali jsme vpády velmi studeného vzduchu na severoamerickém kontinentu, kdy sněžilo v Texasu, což je velmi neobvyklé,“ připomíná nedávný exces vědec.

Také se objevily přílivy teplého vzduchu v oblasti Dálného Východu. „I u nás byl nezvykle studená zima, a to vůči předchozím deseti dvaceti rokům, zejména v únoru, nyní to pokračuje. Jaro je v Evropě letos velmi rozmanité: ve Španělsku nebo na jihovýchodě mají teploty poměrně vysoké, a u nás jsou teploty naopak velmi podprůměrné a to po dobu minimálně pěti měsíců až o 1,5 až 3 stupně Celsia pod dlouhodobým průměrem.“

La Nina i tání arktického ledu

Jednou z příčin letošního počasí je právě probíhající jev La Niña. „Zatímco El Niño jednou za pět šest let oteplí rovníkové vody Tichého oceánu a zeslabí pasátové proudění, což nese s sebou řadu globálních důsledků, tak La Niña vody ochlazuje.“

Čtěte také

Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

Další faktorem je dění na Slunci, které je hlavním dodavatelem naší tepelné energie. „Když je vysoká sluneční aktivita, tvoří se o něco méně oblačnosti. Když je naopak v minimu, tvoří se oblačnosti více. A to je právě teď, minimum bylo v roce 2020 a bude pár let trvat, než se sluneční činnost přiblíží k maximu.“

Došlo tedy ke kombinaci více příčin. „Je to také tání arktického ledu, které zásobují studenými vodami Atlantik. To brzdí Golfský proud, který by tady jinak měl oteplovací vliv. Kombinací těchto minim vznikne jedno velké superminimum a je možné, že to se projevilo specifickou cirkulací ve střední Evropě,“ říká meteorolog a dodává:

„Ale studené jaro je jen v regionu mezi Německem a Pobaltím. Třeba ve Španělsku a v Itálii nebo v Africe mají teploty nadprůměrné, v Arábii jsou už teď teploty kolem 47 stupňů Celsia, což je v tuto roční dobu neobvyklé.“

Na pěstování pomerančů dojde

Meteorolog Dvořák zdůrazňuje, že i přes krátkodobý výkyv je trend oteplování setrvalý.

„Nebál bych se toho, že tu jednou nebudeme pěstovat pomeranče, protože na to jednou dojde, třeba za padesát let. To, že zrovna letos či loni máme taková podprůměrná čísla, neznamená, že jde o zásadní obrat v tomto trendu.“

Čtěte také

Aktivistka Lucie Smolková: Vize pro klima. Nemáme jistotu, jaký bude svět a jestli v něm bude k žití

Globální změny klimatu se týkají hlavně vyšších a nejvyšších zeměpisných šířek, upřesňuje expert. „To je důvod, proč roztává arktický led, už je ho tam asi 30 procent oproti padesátým letům minulého století.“

„Lidská populace se za poslední stovku let zčtyřnásobila. Před první světovou válku obývalo Zemi asi 1,5 miliardy lidí, dnes je to skoro devět miliard. To musí být někde vidět: každý člověk má nějakou spotřebu, před třiceti lety v rodině nebyla tři auta jako dnes. Žijeme si celkem nad poměry a spotřeba i produkce odpadů ze spotřeby je někde znát, což vše přispívá ke globální změně klimatu,“ uzavírá Petr Dvořák.

Jak moc se lze spolehnout na modely, která určují krátkodobé nebo dlouhodobé předpovědi počasí. Jak se liší od klimatických modelů? A lze věřit mobilním aplikacím, které nám říkají, jak bude?

Poslechněte si celé Leonardo Plus, ptá se Veronika Paroulková.